Obama: Bez navýšení jednotek válku v Afghánistánu nevyhrajeme

West Point (USA) - Spojené státy pošlou do léta do Afghánistánu dalších 30 tisíc vojáků. Celkem jich tam bude už na 100 tisíc. Oznámil to prezident Barack Obama, který zároveň vyzval spojence, aby do země také vyslali další vojáky. Posily by se podle amerického prezidenta měly rozmístit co nejdřív, protože je potřeba zpacifikovat povstalce. Stahování amerických jednotek by pak mělo začít v červenci 2011, naznačil Obama.

Šéf Bílého domu ve svém zhruba půlhodinovém projevu na vojenské akademii ve West Pointu předestřel, jak hodlá vyhrát válku s islamistickými povstalci. Jak zdůraznil, bez navýšení stávajícího kontingentu se to neobejde.

0Barack Obama:

„Jako vrchní velitel našich ozbrojených sil jsem rozhodl, že je v našem životním zájmu vyslat do Afghánistánu dalších 30 tisíc vojáků. Po 18 měsících se naše jednotky začnou vracet domů. Takové jsou zdroje, které potřebujeme k převzetí iniciativy, zatímco budeme pokračovat ve zvyšování kapacity afghánských sil, abychom mohli začít se zodpovědným stahováním z Afghánistánu.“

Video Reportáž Michala Kubala
video

Reportáž Michala Kubala


K posílení jednotek vyzval Obama i spojence. Americký prezident se obává, že Afghánistán je centrem, odkud extremisté z Talibanu a al-Káidy plánují útoky. Dokud tedy nebude Afghánistán bezpečná země, nebudou v bezpečí ani Spojené státy. „Kdybych nebyl přesvědčen, že v Afghánistánu není v sázce nic menšího než bezpečnost Spojených států a amerického lidu, s radostí bych nařídil všem našim vojákům, ať se zítra vrátí domů. Afghánistán a Pákistán jsou ale epicentrem násilného extremismu, který praktikuje al-Káida. Právě odtud na nás 11. září zaútočili a právě zde se stále plánují nové útoky,“ řekl Obama.

Vedle Američanů má v tuto chvíli v Afghánistánu své vojáky dalších 42 zemí. Hlavní břemeno boje proti Talibanu ale jednoznačně nesou Spojené státy. Vyslání každého nového vojáka do Afghánistánu přijde Spojené státy na jeden milion dolarů ročně. Oznámené posily tak zatíží americký rozpočet dalšími 30 miliardami dolarů za rok.

Obama začal o nové strategii v afghánském konfliktu s povstaleckým hnutím Taliban, které v poslední době výrazně získává pozice, uvažovat v září. Velitel spojeneckých sil v Afghánistánu tehdy napsal do Washingtonu zprávu, že situace v zemi je bez dalších posil neřešitelná, a požádal o 40 tisíc nových vojáků. Šéf Bílého domu se nakonec rozhodl mu téměř vyhovět.

Nová americká strategie v zemi bude mít podle Obamy tři části. První je navýšení jednotek, které by mělo zvýšit bojové úsilí proti Talibanu a bezpečnost v zemi, ale i vycvičit afghánské síly. To by mělo umožnit postupné stahování amerických sil. Druhou částí strategie je lepší podpora civilní správy země a boj proti korupci. Třetí je pak snaha o ekonomický rozvoj země s důrazem na zemědělství a budování infrastruktury.

Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen dnes v reakci na projev amerického prezidenta řekl, že očekává od spojenců, že vyšlou do Afghánistánu nejméně 5 000 vojáků a možná i o několik tisíc víc. Zástupci členských zemí NATO budou ve čtvrtek a pátek jednat v Bruselu. Na konci schůzky by podle očekávání měli oznámit, jak se budou podílet na nové americké strategii.

První domácí reakce na Obamův projev byly smíšené. Zatímco republikáni verdikt o vyslání dalších posil do Afghánistánu většinou podporují, někteří demokraté ho kritizují. Válka je podle nich zbytečná. To si myslí i většina Američanů, jejich mínění zřejmě ovlivnil i fakt, že v Afghánistánu dosud zahynulo víc než 900 amerických vojáků.

Spojené státy s podporou Británie a pak dalších spojenců před osmi lety zahájily tažení v Afghánistánu s cílem svrhnout režim extremistického islámského hnutí Taliban, které aktivně podporovalo terorismus. Cíle bylo rychle dosaženo, v poslední době ale kvůli zvýšené aktivitě bojovníků Talibanu vznikly obavy, že válka je bezvýchodná.

0
Příští týden si Obama převezme Nobelovu cenu míru. Teď ale definitivně
rozehrál svou velkou válečnou partii. Afghánské tažení sice nezačal, v noci se z něj ale definitivně stala jeho válka. Už dávno podepisuje kondolence rodinám všech padlých. A už dávno čelí kritice – od jedněch kvůli nerozhodnosti, od druhých kvůli bojechtivosti. Ví také, že víc než polovina Američanů je proti této válce, poznamenává washingtonský zpravodaj ČT Michal Kubal.