Evropští socialisté hledají v Praze cestu z krize

Praha – Evropská levice se potýká s problémy. Podle některých analytiků jsou socialisté v největší krizi ve své historii. Národní vlády většinou stojí spíš napravo politického spektra. Do pravicového kabátu se oblékl i Evropský parlament. Socialisté se v poslední dekádě posunuli ke středu, voliče jim kradou radikální strany, které zůstaly na okraji levého spektra. Pravice navíc v době ekonomické krize pragmaticky přebírá socialistům některá jejich tradiční témata. Recept na obnovení úspěchu chtějí socialisté najít na kongresu v Praze.

V roce 2000 vládly středolevé strany ve 12 z tehdejších 15 členských států unie. Dnes se socialisté drží u moci pouze v osmi zemích evropské sedmadvacítky. Levice vládne ve Španělsku, Portugalsku, Řecku, Slovinsku, Rakousku, Maďarsku, na Slovensku a ve Velké Británii.

A právě Británie je nejsilnějším evropským levicovým hráčem. I nad jejich vládnutím se ale vznáší stín rostoucí popularity opozičních konzervativců. Jejich vítězství v příštích volbách ale podle posledních průzkumů už nevypadá tak jistě. Nové naděje vlil labouristům do žil úspěch v listopadových doplňovacích volbách do parlamentu.

Video Reportáž Bohumila Vostala
video

Reportáž Bohumila Vostala

Nejhlubší vrásky na čele mají němečtí sociální demokraté. V zářijových volbách utrpěli nejhorší porážku v poválečných dějinách země. Vládu velké koalice vystřídalo spojenectví vítězné CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové s liberály. SPD se musela klidit do opozičních lavic.

Vedle Německa jsou dnes napravo i další významní hráči evropské politiky - Francie a Itálie. Francii už dva roky vede Svaz pro lidové hnutí prezidenta Nicolase Sarkozyho, levici oslabují tahanice o vliv mezi socialisty a zelenými. V Itálii stojí v čele konzervativní seskupení Lid svobody premiéra Silvia Berlusconiho. Pravici zatím nepoškozuje ani to, že jeho popularita letí dolů kvůli aférám s prostitutkami a obviněním z daňových úniků a úplatků.

Středopravá vláda vede už 2 roky v Polsku. Liberální Občanská platforma premiéra Donalda Tuska tam vstoupila do koalice s Polskou lidovou stranou. Ztrácejí sice popularitu, ale mají v ruce eso – díky vysokému růstu zůstala polská ekonomika i po krizi v plusu.

Socialisté utrpěli drtivou porážku i na evropské půdě

Ve volbách do Evropského parlamentu zvítězil jejich odvěký rival – konzervativci Evropské lidové strany. Socialisté si uhájili druhé místo, ale s velkými ztrátami. Ještě v roce 2004 získali přes 27 procent všech křesel, letos necelých 22 procent.

V praxi to znamená, že europarlament ovládla pravice. Středopravicová politika má základnu v Evropské lidové straně s 265 členy. Levice sociálnědemokratického střihu má až s velkým odstupem 184 poslanců.

Socialisté ale pořád dokážou vytáhnout drápky. S novým názvem v europarlamentu - Progresivní aliance socialistů a demokratů - si při setkání s předsedou Evropské komise José Barrosem vyjednali jmenování baronky Ashtonové na prestižní post ministryně zahraničí Evropské unie. Ta bude řídit tisíce diplomatů a vystupovat ve světě jako tvář půlmiliardové Evropy. 

Kudy z krize?

Tváří v tvář pokračující hospodářské krizi budou sociální demokraté hledat na pražských jednáních nová témata nebo alespoň nový impulz pro získání ztracených pozic. „Doufám, že Praha bude tím místem, kde se začne psát nová progresivní politika. Našimi tématy je boj s nezaměstnaností, chudobou a tak dál. Doufám, že díky nim získá sociální demokracie znovu podporu,“ věří v úspěch pražského jednání německý europoslanec Jo Leinen.