Kavita, kavita, kavita, zpívají Gróňané kolem stromečku

Nuuk – Grónsko patří geograficky k Severní Americe, politicky ale k Evropě. Ve způsobu slavení vánočních svátků jde však svou vlastní cestou. Dárky zde nerozdává ani Ježíšek ani Děda Mráz ani Santa Claus, ale takzvaný Vánoční muž. Gróňané si Vánoce dokážou užít více než kterýkoli jiný národ, celý rok žijí v opravdu tvrdých podmínkách a vánoční svátky jsou pro ně určitým předělem. Svátky v této nehostinné zemi jsou silně křesťanské, protestantskou víru sem přinesli Moravští bratři.

První adventní neděli se v rodinách dávají skřítkové, které chrání obydlí. Skřítkům se pak každé ráno musí vyměňovat miska s rýží. Od prvního adventu jsou v rodinách už i vánoční stromečky. Na nich visí skleněné ozdobičky a grónské nebo i dánské vlajky.

Pro obyvatele Grónska jsou Vánoce navíc i svátkem, který přináší předěl polární noci. Není ve znaku shonu a stresu z nákupů jako jinde, grónský způsob slavení je o návštěvách rodin a pokojné atmosféře.

Na Štědrý den je k obědu kachna s bramborem, ryba na stůl o Vánocích nepatří, protože se jí v podstatě celý rok. Večer se pak schází rodina kolem vánočního stromku, kde se zpívají koledy a tančí se. K večeři je typický dánský rýžový puding s višňovou polevou a nasekanými mandlemi. Kdo ve své porci najde celou mandli, má nárok na malý dáreček.

Dárky se rozdávají až na Boží hod. Dopoledne se nejí a odpoledne otec rozdá dárky nejprve dětem a pak i dospělým. Nejedná se však o dárky, jak je chápou Češi. Grónské dárky jsou ručně vyráběné drobnosti, které mají potěšit. Pak nastane čas návštěv, přičemž tradicí je při této příležitosti pití kávy.

Na Štěpána děti chodí koledovat, na Tři krále se chodí v šamanských maskách a se svíčkou v ruce. Vzhledem k polární noci je tento zvyk velmi atmosférický. Obecně lze říci, že Gróňané prožívají Vánoce víc duchovně, nejsou obaleni tržním balastem, který z těchto svátků dělá spíše svátek materiálna.

Půlnoční mše v Grónsku
Půlnoční mše v Grónsku