Česká stopa v Dubaji - páteř nejvyšší stavby světa

Dubaj – Emirát Dubaj minulý týden slavnostně otevřel nejvyšší mrakodrap světa Burdž Chalífa. Stavba měří 828 metrů a stála 1,5 miliardy dolarů. Burdž Chalífa zdolal několik rekordů. Uvnitř mrakodrapu zůstala i česká stopa, firma z Pardubic dodala totiž do nejvyššího mrakodrapu světa stavební výtahy.

Pardubičtí uspěli v tvrdé konkurenci stavitelů z celého světa. Vyjednávání o dodávce výtahů bylo ale dramatické. „Za minutu dvanáct, kdy už jsme si věřili, že ten kontrakt máme, jsme na sebe s tchánem mrkli a balili jsme kufry a odcházeli jsme, přestože jsme to extrémně chtěli. Byl to poker, který jsme hráli. Když nás ve dveřích zavolali zpátky, věděli jsme, že vyhráváme,“ popisuje jednání ředitel firmy Pega Hoist Pavel Policar. 

Dodávka stavebních výtahů byla v kapse. „Stavební výtahy, jejichž jsme byli exkluzivními dodavateli pro staveniště, jsou jakoby páteří nebo žílou, protože bez nich a bez jeřábů jakékoliv staveniště stojí,“ tvrdí Policar. 

Video Milénium
video

Milénium

Češi se tak podíleli na unikátní stavbě, která se pyšní několika rekordy. Nejen, že je to se svými 828 metry nejvyšší budova světa, v Burdž Chalífa je ale také nejvyšší vyhlídková plošina, nejdelší výtah, nejvýše položená restaurace, bazén nebo mešita. Uvnitř stavby je 5 hotelů, 150 restaurací, půl milionu metrů čtverečních bytů a kanceláří. Mrakodrap je navíc maximálně bezpečný. Vydrží i náraz dopravního letounu.  


Dělníci dřeli jako otroci na pyramidách  

Stavba nejvyšší budovy světa má ale i své temné stránky. Dělníci tu často dřeli jako otroci na pyramidách. Tisíce Asiatů pracovaly v nelidských podmínkách, hubené mzdy dostávaly se zpožděním. V březnu 2006 hněv vybuchl naplno. Rozzuření stavaři demolovali ubikace, kanceláře i části stavby. Škoda přesáhla milion dolarů. 

Budoucnost mrakodrapů - energeticky úsporné stavby 

Kritici mrakodrapu Burdž Chalífa navíc tvrdí, že stavba je neekologická a neekonomická. „Je to vůbec špatný nápad. Ta stavba spotřebuje stejně elektřiny jako celé město. A pokaždé, když chcete spláchnout, musíte pumpovat vodu do výšky přes půl kilometru,“ líčí nevýhody nové luxusní stavby Jim Krane, autor knihy Zlaté město: Dubaj a sen kapitalismu

I proto jde dnešní vývoj mrakodrapů spíš cestou menších, zato šetrnějších staveb. První vlaštovkou je takzvaná Pearl River Tower v čínském Kuang-čou. Třísetmetrový mrakodrap má být energeticky skoro soběstačný. Poslouží k tomu větrné turbíny, lapače na dešťovou vodu nebo solární panely na oknech. A tak i když by dnes bylo technicky možné vyhnat mrakodrap až do výšky kilometru a půl, dubajského obra z trůnu hned tak někdo nesundá.