Nosorožci ze Dvora se učí v Keni svahilsky

Nairobi - Čtveřice kriticky ohrožených severních bílých nosorožců ze ZOO Dvůr Králové má za sebou první měsíc v Africe. Odborníci věří, že dva páry zvířat zachrání geneticky unikátní druh, který je na pokraji vyhynutí. V keňské rezervaci Ol Pejeta se nosorožcům daří dobře a postupně se adaptují na podmínky života v savaně. Jedna ze samic možná už má periodu.

Rezervace Ol Pejeta v centrální Keni je pro bílé nosorožce Noemovou archou. Zachránit svůj poddruh se tu pokusí dva samci a dvě samice původem z české ZOO ve Dvoře Králové.

„Starám se o ně celý život, pro mě nejdůležitější byla otázka, zda se tu budou mít lépe než u nás. Nyní vidím, že asi ano,“ říká chovatel nosorožců v ZOO Dvůr Králové Pavel Petržílek. O zvířata již nepečují jen Češi ale celý mezinárodní tým a zdá se, že africká příroda a pozorná péče nesou své ovoce. V současné chvíli jde hlavně o potomstvo.

Video Reportáž Tomáše Šponara
video

Reportáž Tomáše Šponara

„Možná, že jedna ze samic už má periodu. Zatím to jen odhadujeme, ale doufám, že laboratoř to potvrdí,“ popisuje chovatelka nosorožců ze ZOO v britském Kentu Barry Whiteová. „Každý z nás chce, aby bylo jedno ze zvířat v březí co nejdříve, jak to bude možné, ale musíme být realističtí. Musíme je seznámit (s prostředím), musíme je dostat do správného prostředí, do správných míst, kde začít s chovem,“ řekl Batian Craig, bezpečnostní správce rezervace Ol Pejeta.

Jak se řekne „pojď sem“?

Chovatelé pravidelně odebírají vzorky trusu, které putují letecky až do laboratoři ve Vídni. Čeká se na zprávu o vysokém množství pohlavních hormonů samic. O tom, zda by se mohlo narodit mládě, se dá jen spekulovat. Žádný z odborníků proto nechce dávat odhady.


Adaptace těchto zvířat totiž není nic jednoduchého. Musí si zvyknout na elektrické ploty nebo na novou stravu. V Česku dostávali mrkev, oves, chleba nebo jablka, ale v Keni se pasou v travnatém výběhu. Navíc se nosorožci budou muset naučit svahilštinu. Ošetřovatelé se sice už naučili volat na zvířata česky například „pojď sem“. Teď chtějí ale nosorožce naučit rozumět stejnému povelu v místním jazyce.

Pokud se zvířata dobře adaptují, bude následovat další fáze, ve které by se mohli přesunout do otevřenějších prostor. Plán počítá s postupným rozšiřováním výběhu nosorožců, které by mohlo nastartovat jejich přirozené reprodukční a sociální chování. Na definitivní úspěch se může čekat až celé roky. Jen samotná březost u nosorožců trvá celých 18 měsíců.