Kaczyński chce demokratizovat unii, spolupráci s Ruskem se brání

Praha – Polský prezident Lech Kaczyński si s Českem spojuje především události roku 1968, kdy sloužil na vojně, ale jeho pluk nakonec nebyl v rámci sovětské invaze do Čech poslán. Prahu navštívil oficiálně poprvé kvůli likvidaci Varšavské smlouvy až roku 1991 při své první diplomatické misi. Už dříve ale v Čechách působil při tajné misi, která se týkala odsunu sovětských vojsk. Kaczyński považuje za nejdůležitější úkol demokratizaci Evropské unie. Na spolupráci s Ruskem se ovšem s Václavem Klausem neshodne. U příležitosti návštěvy Česka poskytl polský prezident České televizi exkluzivní rozhovor.

„Měl jsem to štěstí, že jsem byl na místech, kde se psala historie. Byl jsem v Gdaňsku při podpisu požadavků Solidarity. Byl jsem i u zániku Varšavské smlouvy. Byl to ohromný zážitek,“ řekl Kaczyński v exkluzivním rozhovoru pro ČT. Polský prezident si v názoru na Lisabonskou smlouvu rozumí s Václavem Klausem. Podle něj ještě diskuse o Lisabonu neskončila.

Kaczyński o fungování EU:

„Je nejvyšší čas aristokratickou Evropskou unii více demokratizovat. Na západě od našich hranic jsou země, které hrají největší roli při rozhodování o dění v unii. Německo a Francie, někdy se k nim připojí Velká Británie. Struktura faktického politického rozhodování by měla projít evolucí, to je další platforma pro naši spolupráci.“


Oba prezidenti se ale rozcházejí v názorech na spolupráci s Ruskem. Zatímco Kaczyński Rusko často kritizuje, Klaus se spolupráci s ním nebrání. Podle Kaczyńského je za tím vliv historie. „V uplynulých staletích jste měli problémy spíše s jinými zeměmi, řekněme, že to byl vídeňský vliv. Zatímco Polsko od 18. století mělo problémy na východě. Dnes Rusko krok po kroku promyšleně postupuje a rozšiřuje své vlivy ve světě. Měli bychom si to uvědomit, abychom se jednou neprobudili příliš pozdě,“ prohlásil Kaczyński.

Kaczyński by v čele Ukrajiny viděl nejraději Juščenka

Kaczyński se často stýkal s již bývalým prezidentem Ukrajiny Viktorem Juščenkem. Jako příčinu jeho porážky vidí skutečnost, že se stal prezidentem v revolučním období. „Revoluci doprovází obrovské naděje, ty se ale nemohly naplnit. Ukrajina totiž není bohatou zemí,“ konstatoval Kaczyński. Pozice Ukrajiny je přitom klíčová vzhledem k energetické bezpečnosti Česka i Polska. „Cesta surovin do Evropy vede právě přes Ukrajinu a Gruzii, proto jsou tak důležité. Jenže okolní svět jako by to nechtěl vidět,“ míní polský prezident.

Na podzim se budou v Polsku konat prezidentské volby. Kaczyńského podporuje nejsilnější opoziční strana Právo a spravedlnost. Svoji kandidaturu ale Kaczyński v nejbližších týdnech zatím neoznámí. „Uvidíme, jak se bude vyvíjet situace v Polsku. Šanci mají pouze kandidáti silných stran a Právo a spravedlnost mou kandidaturu ještě neoznámilo,“ podotkl Kaczyński. Ten v předvolebních průzkumech ztrácí na Donalda Tuska.

Kaczyński: Prioritou je udržení národního státu a evropská solidarita

V případě prohry plánuje Kaczyński práci v oboru – původně byl profesorem práva. Než skončí jeho volební období, plánuje ale dva důležité cíle, kterým chce věnovat své úsilí. „Jde především o udržení národního státu v Evropě a pak konkrétní evropská solidarita. Je potřeba myslet na to, jak bude vypadat unie po roce 2013. Nemůžeme přijmout koncepci 'čím více moci Bruselu, tím méně peněz z Bruselu'. Musíme tu propast mezi chudšími a bohatými zasypávat, šance musíme vyrovnat,“ prohlásil Kaczyński.