Světoví státníci si připomenou osvobození Osvětimi

Varšava/Osvětim - Dnes je tomu 65 let od chvíle, kdy Rudá armáda osvobodila nacistický koncentrační a vyhlazovací tábor v Osvětimi na jihu Polska. Osvětimská továrna na smrt zůstává symbolem holokaustu a dalších zvěrstev, jichž se hitlerovské Německo dopustilo v okupované Evropě v době druhé světové války. Na 27. leden připadá Mezinárodní den památky obětí holokaustu. Dnes se na toto ponuré místo kromě pamětníků sjedou zástupci evropských zemí i Izraele. Polsko bude reprezentovat premiér Donald Tusk a prezident Lech Kaczyński, přijede předseda Evropského parlamentu Jerzy Buzek nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.

Kaczyński na oslavy osvobození zval také svého ruského kolegu Dmitrije Medveděva, nicméně ten nepřijede. Medveděv do Polska vyšle ministra školství Andreje Fursenka. Vrchní polský rabín Michael Schudrich a izraelský rabín Jisrael Meir Lau v Osvětimi-Březince, jež hrála klíčovou roli v nacistickém „konečném řešení židovské otázky“, přednesou kadiš, modlitbu za zemřelé. Na beraní roh šofar zatroubí Piotr Kadlcik, předseda polského svazu židovských obcí. Uskuteční se také společná modlitba rabínů a kněží.

Dne osvobození se v Osvětimi-Březince dočkalo kolem 7650 zubožených vězňů. S tím, jak v létě a na podzim roku 1944 Rudá armáda postupovala přes území dnešního Polska na západ, začali Němci s postupnou likvidací a evakuací koncentračního tábora. V polovině ledna 1945 poslali asi 60 tisíc vězňů na takzvané pochody smrti, při nichž jich až 15 tisíc zemřelo. Ještě těsně před osvobozením tábora v Březince nacisté vyhodili do povětří plynové komory a krematoria. Celkem v Osvětimi-Březince zahynulo přes 1,1 milionu lidí, z toho většina Židů.

Video Reportáž Víta Krčmáře
video

Reportáž Víta Krčmáře

Osvětim je místem vyhlazování Židů i mučednictví Poláků

Kromě Židů nacisté v Osvětimi zavraždili až 75 tisíc Poláků, 21 tisíc Romů, 15 tisíc sovětských válečných zajatců a 15 tisíc příslušníků dalších národností. Zatímco v minulých letech polská společnost považovala Osvětim hlavně za místo utrpení svých krajanů, nyní se tento pohled mění. Podle průzkumu veřejného mínění institutu TNS OBOP, jehož výsledky v pondělí zveřejnila Gazeta Wyborcza, je pro 47 procent dotázaných Osvětim místem genocidy Židů. V roce 1995 si to myslelo pouhých osm procent.

Necelé dvě pětiny nyní tvrdí, že to je místo, kde trpěli hlavně Poláci, před 15 lety si to myslelo 47 procent účastníků průzkumu. Sociolog Marek Kucia z Jagellonské univerzity v Krakově tuto změnu označil za „mentální revoluci“. „V 90. letech se dalo hovořit o určitém soutěžení o Osvětim, o konkurenci utrpení,“ řekl Kucia Gazetě Wyborczé. „Dnes se rozšířilo přesvědčení, že Osvětim je jak místem vyhlazování Židů, tak místem mučednictví Poláků,“ dodal.

V prostoru bývalého koncentračního tábora vzniklo muzeum

V roce 1947 vzniklo v prostoru bývalého koncentračního tábora muzeum, jehož konzervátoři se starají mimo jiné o baráky, v nichž vězni žili, nebo o plynové komory, kde je nacisté zabíjeli, či o krematoria, kde byla těla mrtvých spalována. Muzeum se pro budoucí generace snaží zachovat osobní věci lidí, kteří byli do Osvětimi přetransportováni z mnoha míst Evropy. Jde kromě jiného o 80 tisíc bot, přibližně 3800 kufrů, 40 kilogramů brýlí a 6000 uměleckých děl.

Polsko nemá na údržbu někdejšího tábora peníze, loni proto vyzvalo ostatní země, aby mu pomohly. Německo dá na opravy tábora 60 milionů eur, což je polovina částky, které je podle správy muzea k zachování památníku potřeba. Česká vláda se rozhodla přispět dvěma miliony korun.

Tábor Osvětim,

německy Auschwitz, byl založen v blízkosti stejnojmenného polského městečka na jaře 1940 a první vězni do něj byli zavlečeni ještě v červnu téhož roku. V souvislosti s plánem na „konečné řešení židovské otázky“ byl následující rok u nedaleké vsi Březinka zřízen druhý, rozsáhlejší komplex Osvětim II. Posléze vyrostl u obce Monowice i pracovní lágr Osvětim III. Židovské transporty z nacisty ovládaných zemí začaly do Osvětimi proudit na jaře 1942. Po příjezdu do tábora se konala selekce, při níž dozorci rozhodovali o tom, kteří vězni budou využiti k práci a které rovnou zavraždí v plynových komorách. Osvětim neblaze proslula i jako působiště Josefa Mengeleho, jenž na lidech prováděl lékařské pokusy.