Tábor v Osvětimi si připomněl 65. výročí osvobození

Osvětim – Je to přesně 65 let, kdy byl sovětskými vojsky osvobozen nacistický koncentrační a vyhlazovací tábor Osvětim-Březinka. Osvobození tábora se v roce 1945 dočkalo okolo 7 500 vězňů. Do jihopolské Osvětimi se sjeli bývalí vězni z tábora i politici z mnoha zemí. V táboře nacisté zavraždili přes milion lidí. Svět si dnes zároveň připomíná Den památky obětí holocaustu.

V koncentračním táboře v Osvětimi si dnes bývalí vězni, polští a zahraniční politici a další hosté připomněli na slavnostním ceremoniálu 65. výročí osvobození tohoto symbolu nacistického vraždění milionů vězňů, především Židů. Do Osvětimi se dnes vrátilo přibližně 150 bývalých vězňů zdejšího nacistického a vyhlazovacího tábora. Jeden z nich vzpomínkový akt zahájil: „Při 65. výročí osvobození tábora, my, věrní památce, směřujeme naše srdce a paměť k těm, kteří se nikdy na svobodu nevrátili.“

Bývalý vězeň Wladyslaw Bartoszewski:

„Když jsem v září roku 1940 jako osmnáctiletý Polák poprvé prošel bránou s nápisem Arbeit macht frei a postavil jsem se na Apelplatzu, nikdy mě nenapadlo, že přežiji Hitlera a druhou světovou válku.“

Video Rozhovor s Leem Pavlátem
video

Rozhovor s Leem Pavlátem


Do Osvětimi dnes dorazili i představitelé Polska. Přítomen byl prezident Lech Kaczyński, premiér Donald Tusk, bývalý prezident Alexander Kwaśniewski nebo předseda Evropského parlamentu Jerzy Buzek. Polský prezident Lech Kaczyński dnes během projevu v Osvětimi řekl, že je třeba učinit vše, aby se takové zločiny, k jakým docházelo v nacistických koncentračních táborech, nikdy neopakovaly. 

/*json*/{"map":{"lat":50.0269591348,"lng":19.2036724091,"zoom":16,"mapTypeId":"hybrid"},"markers":[{"lat":50.026628293936,"lng":19.203736782074,"type":"1","description":"T\u00e1bor v Osv\u011btimi"}],"polylines":[],"circles":[],"polygons":[],"rectangles":[]}/*json*/

Do Osvětimi přijeli uctít památku vězňů i zahraniční politici – například izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Přítomni byli i předsedové vlád dalších evropských států. „Myslím si, že tragédií Židů bylo to, že nemohli včas pochopit, jaké nebezpečí jim hrozí a poté, co to poznali, neměli možnost se bránit,“ řekl izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Po 65 letech se situace podle něho zcela změnila. „Jsme národem, který se sám může bránit a jsme zemí, která může svět varovat před hrozícím nebezpečím,“ dodal.

V Berlíně dnes vyzval izraelský prezident Šimon Peres, aby Německo i lidé ve zbytku světa nadále pátrali po nacistických zločincích a postavili je před soud. „Prosím vás, učiňte vše pro to, aby tito zločinci dostali spravedlivý trest,“ prohlásil Peres v projevu ve Spolkovém sněmu. „V našich očích nejde o pomstu. Jde o výchovu,“ dodal. 

Mezi osvobozenými vězni byla i Alexandra Semjonovna. 27. ledna 1945 byla jednou z těch, kterým sovětská armáda přinesla svobodu. Z toho dne si pamatuje tři věci: své jméno Saša, číslo 77325 vytetované na ruce a vojáka, který jí na hlavu nasadil teplou čepici. „Ten voják ke mně přišel a dal mi kus cukru. Vzal mě do rukou. Držela jsem ho opravdu pevně. Nemohl mě ani položit zpátky na zem. Prosila jsem ho, aby mě vzal s sebou,“ vzpomíná Alexandra Semjonovna.


Osvobození se v Osvětimi-Březince dočkalo okolo 7 600 vězňů, šlo hlavně o děti a nemocné. Jak se k Osvětimi blížila fronta, Němci tábor likvidovali. Přes 60 tisíc vězňů vyslali na pochody smrti. Vězni museli jít stovky kilometrů v mrazech, vysílení, hladoví a často i bosi. Pochody nepřežilo 15 tisíc lidí. 

Chuť svobody byla čokoláda

Evě Korové, bylo jedenáct, když byl tábor osvobozen, ten den si pamatuje dodnes. Dožila se ho jen se sestrou, zbytek rodiny byl vyvražděn. „Pozdě odpoledne na barák přiběhla nějaká žena a křičela: Jsme volní, jsme volní. Venku byli jiní vojáci než esesáci, dávali nám čokoládu. Byla to pro mě první chuť svobody,“ vzpomíná Eva Korová.

V osvětimské továrně na smrt v době druhé světové války zahynulo 1,1 milionu lidí, z toho většina Židů, dále také Poláci, Romové nebo sovětští váleční zajatci. Za oběti se dnes společně pomodlí rabíni i křesťanští duchovní. 

Den památky 6 milionů obětí holocaustu připomněl ve Vatikánu i papež Benedikt XVI.: „S pohnutím myslíme na bezpočet obětí slepé rasové a náboženské nenávisti, které byly deportovány, uvězněny a usmrceny na těchto nelidských místech.“