Izrael hledá nové spojence, pozornost upíná k Evropě

Jeruzalém - Hrozbu íránského jaderného programu nejcitlivěji vnímá Izrael. A vzhledem k neshodám s americkým prezidentem židovský stát posiluje vazby na další země. Čtyřdenní mezinárodní konference v izraelské Herzliji doporučila hledání hlavně v Evropě. Nová administrativa Baracka Obamy se totiž dosud nejeví příliš vstřícně. Strategie Izraele bude vyjednávat s jednotlivými státy EU.

Izrael je ve složité situaci, Teherán má teoreticky na dosah jaderné hlavice, Hamas hrozí na jihu, Hizballáh a Sýrie na severu. Mírový proces s Palestinci, na který tlačí Amerika i Evropa, je přitom na mrtvém bodě.

„Posílili jsme palestinské bezpečnostní složky, odstranili silniční zátarasy. Teď je míč na jejich straně hřiště,“ říká izraelský ministr zahraničí Avigdor Lieberman. Palestinci ale nesouhlasí, svou podmínku pro obnovení rozhovorů už řekli: „Chceme, aby Izrael zastavil výstavbu osad na Západním břehu Jordánu. Do té doby se není o čem bavit,“ stojí si na svém palestinský prezident Mahmúd Abbás.

Izrael hledá nové možnosti

Rok od války v Gaze, čtyři roky od války v Libanonu a rok od nástupu nové a nepříliš vstřícné administrativy do Bílého domu se Izrael ohlíží po nových spojencích. V Evropě ho spíše než celá unie zajímají její jednotliví členové. Takoví členové jako Česká republika, která je spolu se zbytkem východního křídla EU k Izraeli tradičně vstřícnější.

„Historicky je tady silná vazba na Izrael a už několikrát v minulosti jsme prokázali, že dokážeme pomoci a nejen mluvit. To by mělo být naše motto,“ uvedl český ministr obrany Martin Barták.

Evropský vliv je ale na Blízkém východě omezený. Naposledy to ukázalo německé prostřednictví výměny zajatého vojáka Gilada Šalita za vězněné Palestince mezi Izraelem a Hamasem. Po měsících tajných jednání ve středu zkrachovalo.