Elitářské Tatry. Podnikatel Tkáč z nich chce druhý Zlín

Vysoké Tatry – Ten model znají obyvatelé bývalého Československa z moravského Zlína. Podnikatel Tomáš Baťa v něm za první republiky pro své zaměstnance vybudoval celou čtvrť, nabídl jim bydlení i kulturní vyžití. Tím se nyní nechal inspirovat vlivný slovenský podnikatel Patrik Tkáč, mj. podílník finanční skupiny J&T, který chce stejným způsobem, byť v oblasti finančnictví, oživit Vysoké Tatry. Slovenským horám by rád navrátil grácii, kterou dříve mívaly, a zaměřit se chce především na bohatší klientelu. První ukázkou, jak by mohla budoucnost Tater vypadat, byl víkendový zápas v koňském pólu na zamrzlém Štrbském plese. Akce se zúčastnili prominenti z obou zemí bývalého Československa.

V hotelu Kempinski se kvůli tatranskému lyžování a sledování aristokratického sportu sešli blízký přítel Mirka Topolánka Marek Dalík, ředitel pražského dopravního podniku Martin Dvořák, lobbista a přítel Pavla Béma Roman Janoušek, lobbista blízký ČEZu Vladimír Johanes, syn provozovatele matějské pouti s vazbami na Lidový dům Jan Kočka, český miliardář Radovan Vítek nebo pracovní partner Patrika Tkáče Dušan Palcr. Podle Lidových novin všichni svou účast na akci pořádané Tkáčem označují za čistě soukromou.

Víkend v Tatrách sliboval vedle póla atraktivní program: let balonem, prohlídku ledových soch nebo curling. Ze všech aktivit se však mohla radovat jen společenská elita, která měla k dispozici i speciální tribunu. Volné vstupné si zajistili ti, kdo mají v bance společnosti J&T uloženo nejméně 33 tisíc eur, tedy milion slovenských korun. Budoucnost Vysokých Tater tak může sledovat kroky luxusních zimních středisek, jako je švýcarský Svatý Mořic, italská Cortina d’Apmezzo nebo americký Aspen. Právě toho se starousedlíci obávají.

Rozpory v Tatrách: Potřebný krok, nebo sociální inženýrství?

„Netajím se tím, že plán oživit nějaké území a udělat z něj atraktivní místo cestovního ruchu, nejdůležitější ve státě, je určitě ambiciózní věc,“ podotýká Tkáč. Z Bratislavy do Tater by rád přesunul část společnosti a své vlivné přátele chce přemluvit k témuž kroku. V horské oblasti proto chce po Baťově vzoru nabídnout práci 500 mladým rodinám a plánuje, že v nejbližších třech letech v oblasti investuje 90 miliónů eur (téměř dvě a půl miliardy korun.

Stálí obyvatelé Tater mají z plánů podnikatele rozporuplné pocity. Na jedné straně tvrdí, že se finačníci snaží z Tater udělat středisko pro milionáře a neberou ohled na méně solventní klientelu, která si pobyt v luxusních hotelech nemůže dovolit. „Sociální inženýrství nikdy nedopadlo dobře, lepší je přirozený vývoj,“ zdůrazňuje člen městského zastupitelstva Vysokých Tater Peter Stano. Jedním dechem však dodává, že pracovní příležitosti horská oblast potřebuje. Kvůli nedostatku míst totiž mladí lidé z hor odcházejí. „Nikdo z mladých lidí do Tater bydlet nepřijde. Musí mít práci. Druhá podmínka je právě vybudování bytů, domů, ale samozřejmě cenově dostupných mladým lidem,“ řekl primátor města Vysoké Tatry Ján Mokoš.

Pólo na Štrbském plese
Pólo na Štrbském plese
Více fotek
  • Pólo na Štrbském plese autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1412/141188.jpg
  • Patrik Tkáč autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1412/141182.jpg
  • Vysoké Tatry autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1412/141189.jpg