Déšť je největší strašák Haiťanů

Port-au-Prince – Katastrofální zemětřesení, které v podstatě srovnalo se zemí hlavní město, zasáhlo Haiti před pěti týdny. Obyvatelé této karibské země se postupně zvedají z trosek svých rozpadlých domů i okolní státy pokračují v úsilí usnadnit Haiťanům život. Priority pomoci Haiti se ale mění. Voda a potraviny se už v potřebném množství dostávají k těm, kdo přežili ničivé zemětřesení. Za tři týdny ale přijde období dešťů a bez střechy nad hlavou je pořád přes milion lidí.

Obyčejná rodina nynějších dnů na Haiti musí žít ve stanu. Trvat to může měsíce, či dokonce roky. Pro někoho to může znamenat tragédii, ale v zemi, kde více než milion lidí nemá svůj domov, to je velké štěstí. Proto část obyvatel hlavního města odešli do 50 km vzdálené vesnice, kde jim církev přidělila dva hektary půdy. Třítisícová komunita Archaie se o sebe stará, jak to jde. Ženy vaří, muži shánějí obživu. Všichni se na tomto malém ostrůvku naděje snaží z ničeho vybudovat normální společnost. Na pomoc vlády se přitom ale spoléhat nemohou.

Státní školy jsou stále zavřené, tak si místní musí vypomoct sami. Děti chodí do školy od pondělí do pátku, pět hodin denně. „Mluví se o přežití, vodě a přístřeší, ale vzdělání se nesmí opomíjet. Dva dny po otřesech se dala dohromady skupina učitelů a složili jsme výukový program,“ říká učitelka Monette Filsová.

Rvačky o igelit – může zachránit život

Nešťastníci, kteří zůstali v Port-au-Prince, jsou na tom mnohem hůř, již necítí žádnou naději. První liják jim připomněl, co je čeká. Ostatní prosí o pomoc a srocují se. V ulicích se tak objevují první demonstrace, kde lidé vyjadřují svou nespokojenost s vládní pomocí. „V kempu jsou nás tři tisíce a vedle jsou tři další. Není tu pro nás nic,“ volá jeden ze zoufalých demonstrantů.

V době blížícího se období dešťů navíc hrozí, že napětí přeroste v násilnosti. Naposledy se něco takového událo, když humanitární pracovníci rozdávali silné igelity. „Teče mi do stanu, jednu fólii jsem chtěl. Spadl jsem, lidi po mě dupali, zlomili mi nohu,“ stěžuje si zraněný Haiťan. Tento sortiment totiž dokáže lidem zachránit život.

OSN a partnerské organizace už rozdaly materiál na primitivní přístřeší pro 350 tisíc lidí. Rozvoz vody a potravin se zlepšil. V zoufalém provizoriu ale zůstává víc než milion obyvatel.