Na konferenci k výročí Havlova projevu vystoupila Albrightová s kritikou USA

Washington - Za nešťastnou dnes ve Washingtonu označila bývalá americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová skutečnost, že Česko již déle než rok čeká na nového velvyslance USA. Na konferenci k 20. výročí projevu československého prezidenta Václava Havla v Kongresu připomněla, že nová administrativa má v Kongresu problém se schvalováním lidí, jež nominovala na různé pozice. Jednoduché nejsou ani bezpečnostní prověrky, dodala.

„Je mi líto, že není americký velvyslanec v České republice. Je to nešťastné zvláště v době, kdy je třeba udělat tolik věcí,“ uvedla americká politička českého původu, která se v současné době podílí na tvorbě nové strategické koncepce Severoatlantické aliance.

Nominace amerických velvyslanců ve světě jsou v rukou prezidenta Baracka Obamy a potvrzuje je Senát. Bílý dům nicméně jejich výběr nechce komentovat. Prodleva ve jmenování velvyslance prý ale rozhodně není výrazem nějakého nového postoje USA vůči ČR, jak se občas spekuluje.

Účastníci washingtonské konference dnes rovněž odmítli myšlenku, že by Obamova administrativa zanevřela na střední a východní Evropu, jak naznačil například loňský dopis Havla a dalších osobností z regionu. Podle jednoho z účastníků setkání, politologa a někdejšího amerického národního bezpečnostního poradce Zbigniewa Brzezinského je zdánlivě menší zájem o tuto oblast pochopitelný v situaci, kdy Spojené státy řeší řadu krizí po celém světě. Je ale i známkou toho, že region je v pořádku a nic zásadního ho nyní neohrožuje. Největším problémem americko-evropských vztahů podle Brzezinského v současnosti je, že Washington neví, s kým má v Evropě jednat. „Evropa má dva prezidenty, kteří ani nevědí, v jakém pořádku si mají sednout ke stolu,“ podotkl Brzezinski.

Konferenci k 20. výročí Havlova projevu před oběma komorami amerického parlamentu, jenž se uskutečnil 21. února 1990, dnes v Kongresu uspořádala česká ambasáda ve Washingtonu. Havel tehdy v projevu mluvil o nové situaci, v níž se Evropa po konci totalitních režimů ocitla, což podle jeho tehdejších slov znamenalo, že si bude muset hledat novou identitu a časem také být schopna bránit svou svobodu bez cizí pomoci. Spojené státy také vyzval k pomoci Sovětskému svazu jako nejlepší pojistce pro demokracii i v Československu.