Ochranné pásmo koněspřežky brání rozvoji obcí

České Budějovice - Před sto osmdesáti lety to byl technický zázrak. První železnice na evropském kontinentě, koněspřežka České Budějovice – Linec, teď ale hlavně komplikuje život lidem, kteří kolem bývalé tratě žijí. Jde totiž o nejdelší českou památkovou zónu, uvnitř které by nemělo docházet k žádným změnám. Teď jsou památkáři ochotni ustoupit.

Na šířku má tři sta metrů, na délku měří na českém území kolem padesáti kilometrů. A protíná řadu měst a vesnic. Řeč je o ochranném pásmu unikátní národní kulturní památky. Na první kontinentální železnici jsou hrdí prakticky všichni obyvatelé jižních Čech. Ti, kteří ale žijí uvnitř památkové zóny, se potýkají s obrovskými problémy. „V pruhu ochranného pásma koněspřežky nic nepostavíte ani neopravíte, protože jsou striktně nastaveny podmínky,“ stěžuje si majitel domu a restaurace v ochranném pásmu Pavel Černý. „Omezení se týkají územního například územního plánování nebo stavebního řízení. Ochranné pásmo znamená jen komplikace,“ dodává místostarosta Velešína Jiří Růžička.   

Ochranné pásmo kolem koněspřežky platí už od roku 1976. Problém koněspřežky je v tom, že někde zůstaly dobře dochované zbytky původní stavby, ale jinde nezbylo vůbec nic. Na místě dráhy jsou dnes třeba pouze pole. I proto obyvatelé pásma chtějí změny. „Požadujeme, aby někdo na místě zhodnotil ochranu koněspřežky,“ říká Pavel Černý.  

Památkáři nyní překvapivě oznámili, že po více než třiceti letech souhlasí. „Je čas k tomu, aby byl režim ochranného pásma přehodnocen,“ uvádí Vlastislav Obroda z Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích.   

Předběžně musí zůstat trasa samotné železnice nedotčená. Tam, kde ale není co zachraňovat, památkáři stlačí ochranné pásmo na pouhých několik metrů. Změny pak bude muset ještě schválit ministerstvo kultury a kraj.