Český pasažér v Sydney

Není to tak dávno, co světem proběhla zpráva, že v australském Melbourne zázračně přežil chlapec v kočárku náraz s vlakovou soupravou. Kočárek sjel přímo pod přijíždějící vlak, když ho nechala matka na nástupišti chvilku bez dozoru. Celý incident přilákal pozornost i tím, že byl zaznamenán průmyslovou kamerou. Objevil se i na našich stránkách.

Nechci ale psát o neuvěřitelném štěstí v neštěstí, které měla rodina v Melbourne, ale o „vychytávkách“ australské místní dopravy. Více jak měsíc ji už poctivě využívám v Sydney. Třeba právě perony. Není to v každé stanici a není to žádný strmý kopec. Někde se ale skutečně nástupiště nepatrně svažuje směrem ke kolejím. Proto CityRail (vlaková MHD v Sydney) vydává speciální brožurky pro cestující s kočárky. Žádá, aby při čekání na vlak vždy „zaparkovali“ vodorovně s kolejemi a ještě zabrzdili. 

V australském Sydney mě překvapila i další věc týkající se nastupování – mezera mezi nástupištěm a vlakovou soupravou. Na zhruba deset centimetrů vzduchoprázdna upozorňují nápisy přímo na nástupišti i v dopravních informacích. Přesto podle statistiky CityRail se zhruba sto cestujících ročně zraní, když jim zůstane noha zaklíněna v prostoru mezi nástupištěm a vlakem. Oproti Praze má Sydney integrovanou vlakovou dopravu s metrem, takže podzemku obsluhují meziměstské soupravy.  

Obecně patří veřejná doprava v Sydney mezi drahou zábavu. Platit 38 australských dolarů týdně (přes 600 korun) za nejběžnější typ „lítačky“ je dost i na místní cenové poměry. Kupovat si jednotlivé jízdenky vyjde ještě dráž. Specialitu zdejšího dopravního podniku naproti tomu tvoří zlevněné jízdenky, po ranní špičce zaplatíte zhruba o třetinu méně. Australská vláda si dostatečně uvědomuje profit, který jí přináší turismus a vzdělávání. Mezinárodní studenti, na rozdíl od místních, nemají nárok na slevu a musejí cestovat za plnou taxu. Ve srovnání s Prahou má Sydney také daleko méně černých pasažérů. Většina vlakových stanic ve městě disponuje bariérami, kterými projdete jen s platným lístkem. Dostatek personálu zaručuje, že cestující žádné „české kulišárny“ nevymýšlí. 

Podobné je to s autobusy. Nastupuje se pouze předními dveřmi a lístek si musíte štípnout hned u řidiče. Neplatná jízdenka akusticky upozorní řidiče, že tento cestující asi nepojede. Má to ale i své nevýhody. Ve špičce se tvoří velké fronty a dočkat se autobusu někdy vyžaduje pořádnou trpělivost. Často se stane, že patnáct minut žádný nepřijede a pak se přiřítí tři najednou, byť jízdní řád říká samozřejmě něco jiného. Přes časté nářky je proti tomu pražská doprava vzorem přesnosti. Na autobus taky musíte zamávat, protože většina zastávek je na znamení, ale ani to vám nezaručí úspěch. Po tragické nehodě přeplněného autobusu mají šoféři nařízeno striktně dodržovat předepsaný počet pasažérů. 

Pokud přicestujete do Sydney a chcete někam popojet busem, vydejte se raději s někým zkušenějším. Když se vám podaří autobus zastavit a je v něm dokonce místo, musíte dopředu nastudovat, kam jede. Na jízdních řádech totiž najdete pouze časy a čísla linek. Jaké jsou další zastávky, se nedozvíte. Musíte je znát dopředu. 

Nedílnou součástí veřejné dopravy jsou v Sydney také lodě. Někteří lidé s tzv. ferry cestují i do práce. Nabídka je skutečně široká a přístavy jsou rozesety po celém zálivu. Naopak do běžné veřejné dopravy tady nepatří tramvaje, které jezdí na jediné lince v centru, a je to víceméně výsada turistů. Stejně jako místní specialita – monorail. Vlak, který sviští ve městě po jedné koleji pár metrů nad vašimi hlavami. Jelikož mi to za chvilku jede, tak už musím. Někdy příště ze Sydney nashledanou.

Nástupiště  metra v Sydney
Nástupiště metra v Sydney
Více fotek
  • Nástupiště metra v Sydney autor: Vlastimil Vlášek, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1206/120575.jpg
  • Mezera mezi nástupištěm a soupravou autor: Vlastimil Vlášek, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1206/120583.jpg
  • Turniket v metru autor: Vlášek, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1206/120573.jpg
  • Monorail v Sydney autor: Vlastimil Vlášek, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1206/120574.jpg