Klobouky, alkohol a sázky

Velká pardubická je pojem a svátek. Melbourne Cup je pojem a státní svátek. Zřejmě jediná sportovní událost na světě, kvůli které lidé nemusí do práce. V australském státě Victoria si každoročně užívají „public holiday“, v dalších státech lidé odcházejí z práce dříve. Dlouho dopředu mě místní upozorňovali na první listopadové úterý. Tolik opilých lidí prý na ulicích neuvidím po celý rok. Pro „Ozíky“ znamená Melbourbe Cup nejen legendární dostihový závod, ale především den, kdy se dámy i pánové vyšňoří do svátečního a vyrazí se bavit tak, jako by to bylo naposled.

Pokud mám svoji čerstvou zkušenost s Melbourne Cupem popsat třemi klíčovými slovy, volím klobouky, alkohol a sázky. To je esence koncentrovaná na melbournské závodiště do Flemingtonu, kam letos přišlo opět přes sto tisíc lidí. Po celém kontinentu se ale v hospodách a restauracích konají speciální párty spojené se sledováním závodu. Je to celodenní záležitost, byť hlavní dostih přijde na řadu až po třetí hodině odpoledne a během čtyř minut je po všem. To už je ale spousta diváků na závodišti i v restauracích (nes)mírně pod parou. Pro Australany nebývá problém objem vypitého alkoholu, ale rychlost, se kterou tam hází jeden drink za druhým. Prý pozůstatek z minulého století, kdy hospody zavíraly už v šest hodin a pánové tam „na jedno“ spěchali hned z práce, kde měli padla v pět. Za hodinu museli stihnout co nejvíc. 

Paradoxně je ale v současné době podle průzkumů nejrizikovější skupina dívek a žen mezi 20 a 30 lety. V úterý večer nebyl skutečně problém potkat ovíněnou dámu, která kráčela po ulici bosky, střevíčky v jedné ruce, slavnostní klobouk v druhé. A to jsem nebyl přímo v centru, kde to vypadalo, jako když se jde u nás z oslavy Silvestra. Jenom s tím rozdílem, že zrovna na Melbourne Cup připadnul nejteplejší den posledních týdnů, i večer bylo přes 30 °C. 

Ze zvědavosti jsem také nakouknul do jedné ze sázkových kanceláří. Nic jiného než dostihy se tam neřešilo a koukal jsem jak zjara (vlastně tady je jaro), když jsem tam viděl dvě babičky, opravdu babičky, jak čekají na doběh a netrpělivě sledují své tikety. V Austrálii existují speciální sázkovky pouze na dostihy. Každý týden se běží stovky dostihů po celé zemi. Na Melbourne Cup sázejí i ti, kdo obyčejně sport vůbec nesledují. Patří to ke koloritu dne. Takto mě překvapila například moje učitelka angličtiny. Prosázejí se miliony dolarů, ani paní učitelka ale nevyhrála. Favorité pohořeli a šokující výhru si připsal Shocking, kůň č. 21 (přitom v novinách před závodem psali, že toto číslo nevyhrálo už od roku 1923). Věřte pak numerologii. 

Jakožto sportovní redaktor jsem sledoval v médiích neustále propíraný příběh Barta Cummingse. Je to takový australský Váňa, akorát v trenérském. Totální rekordman v počtu vítězství, Melbourne Cup vyhrál 12x. I letos měli jeho koně nejnižší kurzy, ale třináctý triumf nevyšel. Tipovali byste, že je mu 81 let? S koncem kariéry to má ale podobné jako český Pepa (Váňa). 

V Austrálii se koná hodně špičkových sportovních akcí. Velká cena formule 1 i motorek, v lednu tenisový grandslam, ale zdaleka největší celospolečenskou událostí je bezpochyby dostihový Melbourne Cup. Vždyť je tady skoro od nepaměti. James Cook připlul do Austrálie v roce 1770 a netrvalo ani jedno celé století a konal se první Melbourne Cup.   

Fanynky se na dostizích posilují alkoholem
Fanynky se na dostizích posilují alkoholem
Více fotek
  • Fanynky se na dostizích posilují alkoholem autor: Vlastimil Vlášek, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1230/122965.jpg
  • Fanynky na dostizích autor: Vlastimil Vlášek, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1230/122963.jpg
  • Dostihová móda autor: Vlastimil Vlášek, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1230/122962.jpg