Výstava připomíná život moravských Charvátů

Brno - Život dávno zaniklé komunity moravských Charvátů v Jevišovce na Mikulovsku přibližuje nová výstava Etnografického ústavu Moravského zemského muzea v Brně. Její hlavní část tvoří stoleté fotografie vídeňského umělce Othmara Ruzicky. Sloužily mu pouze jako předloha při malování obrazů, ale dnes mají velkou dokumentační hodnotu - zachycují nejen slavnostní kroj, ale i jeho podobu pro všední dny. Výstava potrvá do 20. února.

Snímky vznikly na počátku 20. století, kdy Charváti, potomci Chorvatů, v Jevišovce ještě stále nosili různé podoby kroje prakticky každý den. Ruzicka (1877 až 1962) je fotil při sklizni, procházkách po vsi, slavnostech i v jejich domovech. Snímky většinou nijak nearanžoval. „Dýchá z nich atmosféra, protože vznikaly nahodile, působí velmi autenticky,“ říká redaktorka ČT Lea Surovcová.

Fotografie vypovídají nejen o celkové podobě a skladbě krojů, ale i o používaném materiálu, vzorování látek, střihu jednotlivých částí a způsobu vázání šátků. „Jediné, co nám černobílé snímky nemohou přiblížit, je barevnost krojů,“ říká kurátorka výstavy Lenka Nováková.

Výstava je proto doplněna o ukázky charvátského kroje. Muzeum spravuje asi 200 součástí tradičního oděvu včetně kompletního mužského i ženského kroje. Nejstarší jsou z druhé poloviny 19. století. „Celé komplety se nám dařilo získávat od vysídlených Charvátů ještě v 90. letech minulého století,“ vysvětluje kurátorka. 

Moravští Charváti byli potomci Chorvatů, kteří v 16. a 17. století prchali před Turky a usadili se také na jižní Moravě. Do začátku 20. století se udržely tři vesnice s většinovým charvátským osídlením - Nový Přerov, Dobré Pole a Jevišovka, dříve nazývaná Frélichov. Po roce 1948 komunistická vláda Charváty rozptýlila po celém Československu. Většina jich splynula s majoritním obyvatelstvem.

Jihomoravští Charváti
Jihomoravští Charváti