Jack Kerouac věřil v život, který se nemá přežít, ale prožít

St. Petersburg – Nejvýznamnějším představitelem beat generace byl americký spisovatel Jack Kerouac. Neklidný, pohrdající konvencemi, hledající, bouřlivý, nespoutaný, ale i plachý, opuštěný, zkrátka rozporuplný autor bible beatniků i hippie románu Na cestě zemřel na následky alkoholismu 21. října 1969 ve 47 letech. Beat generation, za jejíhož kronikáře byl Kerouac považován, byla charakterizována bezmeznou touhou po absolutní svobodě, neukotvená, stále na cestě, na níž ji provází jazz, drogy, sex a vášnivé debaty o literatuře a filozofii.

Román Na cestě Kerouac původně napsal jako proud vědomí a vzpomínek na putování po Americe, bez interpunkce a odstavců. V takové podobě, kterou sepsal prý za tři týdny v roce 1951 na roli papíru, mu ho ale odmítli vydat, mimo jiné proto, že obsahoval otevřené erotické scény, včetně homosexuálních. Rukopisný svitek vyšel poprvé v USA až v roce 2007 (česky letos v nakladatelství Argo). Nicméně redakčně i samotným autorem upravená verze z roku 1957 se stala takovým bestsellerem, že vydavatel požadoval pokračování. Tím se stali rok nato Dharmoví tuláci, opět silně autobiografický román, jenž má formu „cesty“, na níž je svět mejdanů, volné lásky a literárních seancí proložen meditativními zenbuddhistickými pasážemi.

Na cestě - ukázka:

„Jediní opravdoví lidi, co znám, jsou blázni, blázni do života… Ti, kteří chtějí mít všechno - a hned! Kteří nikdy nezívají a neříkají věci-co-se-sluší, ale hoří, hoří, hoří.“

Jean-Louis Lebris de Kerouac se narodil 12. března 1922 v městečku Lowell v Massachusetts. Jeho předkové pocházeli z francouzského šlechtického rodu a do USA přišli přes Kanadu (o Kerouacově cestě za šlechtickými předky pojednává jeho kniha Satori v Paříži). Díky sportovnímu talentu získal Kerouac jako hráč amerického fotbalu stipendium na Columbijské univerzitě v New Yorku, školu však nedokončil. V roce 1943 nastoupil dobrovolně k vojenskému námořnictvu, odkud byl však asi po měsíci propuštěn pro psychickou labilitu.

V roce 1944 byl Kerouac zatčen pro napomáhání k vraždě svému kamarádovi, který se tak prý ubránil homosexuálnímu znásilnění. Z vazby Kerouaca vykoupila jeho tehdejší dívka Edie Parkerová, kterou si z vděčnosti vzal. Svazek ale dlouho nevydržel, stejně jako jeho druhé manželství s Joan Havertyovou, s níž měl Kerouac své jediné dítě - dceru Janet Michelle (1952-1996). Potřetí se oženil se Stellou Sampasovou.

Česky vyšel z Kerouacova díla jako první v roce 1963 soubor povídek Říjen v železniční zemi, následoval v roce 1978 román Na cestě a do revoluce v roce 1989 vyšel již jen Mag, příběh černošského chlapce cestujícího s bratrem napříč Amerikou. Po roce 1989 vyšla česky řada dalších jeho děl, mimo jiné Big Sur, Podzemníci, Andělé pustiny (též jako Andělé zoufalství) či Kniha snů. Překladatelským oříškem Kerouacova volného psaní jsou jeho básně. V ČR vyšly v roce 1995 Rozprášené básně / Scattered poems a rok nato Písmo zlaté věčnosti / The Scripture of the Golden Eternity - obě ve dvojjazyčném vydání v překladu Petra Mikeše.

Allen Ginsberg o Kerouacovi

„Jack Kerouac, nový buddha americké prózy, hýří talentem a vytváří spontánní bopové vyprávění a současně původní klasiku moderní americké literatury“.

Jack Kerouac
Jack Kerouac