S baterkou a pádlem na finalisty Chalupeckého ceny

Praha – Pět finalistů Ceny Jindřicha Chalupeckého 2009 vystavuje v Centru současného umění DOX v pražských Holešovicích (od 23. 10. do 10. 1.). Pro výstavu připravili nový projekt, ve většině případů koncipovaný speciálně pro holešovické galerijní prostory. Prohlédnout si mohou návštěvníci díla šesti výtvarníků, které porota vybrala z téměř padesáti přihlášených: Tomáše Džadoně, Petry Herotové, Aleny Kotzmannové, Jiřího Skály a umělecké dvojice Jiřího Franty a Davida Böhma.

Jméno vítěze Chalupeckého ceny bude oznámeno 12. listopadu. Slavnostní vyhlášení bude mít podobu divadelního představení, které pro tuto příležitost napsal a nastudoval Michal Pěchouček, laureát Ceny Jindřicha Chalupeckého za rok 2003.

Oceněný výtvarník získá prémii ve výši 50 tisíc korun, určené na jeho další umělecký rozvoj, šestitýdenní stipendijní pobyt v New Yorku a sto tisíc korun na realizaci výstavy, projektu nebo katalogu během roku 2010.

Hravé instalace Tomáše Džadoně (* 1981) mísí elementy lidové architektury, socialistického modernismu a současné doby. Tyto protikladné, ovšem osobně prožité tradice spojuje do absurdních koláží. Jeho díla diváka často dezorientují.

V prostorách 4. patra centra DOX vytvořil fikci rozloženého panelákového bytu, v němž kdysi prožil dětství. Estetická stavebnice má reálné rozměry včetně detailů oken či balkonu. K instalaci patří rovněž video, které sleduje nekonečný a obousměrný tok řeky.

Dvojice Jiří Franta (* 1978) a David Böhm (* 1982) již několik let vytvářejí nástěnné malby. Mají cit pro monumentální výraz i talent pro jemný detail. Posouvají možnosti prezentace kresby, kterou kombinují s instalacemi nebo textem.

Pro výstavu Finále 09 připravili ve 3. patře věže centra DOX nástěnnou malbu, jejíž jedna část je viditelná a druhou lze přečíst až po nasvícení speciální baterkou.

Základními uměleckými prostředky Petry Herotové (* 1980) jsou kresba a video. Jejich prostřednictvím pak hledá významy osobní identity. Současné konceptuální strategie aplikuje na rodinná témata a všední život.

V centru DOX najdeme její instalaci s názvem Petra Herotová, která vznikla po osobitém průzkumu autorky týkajícího se identity osoby stejného jména. „Celý můj projekt je založen na spolupráci se slečnou, která má shodou okolností stejné jméno jako já,“ potvrdila Herotová.

Fotografie Aleny Kotzmannové (* 1974) se vyznačují elegancí, jemností a silným narativním nábojem. Jejich až malířská kvalita evokuje odkaz klasiků české fotografické školy. Jejich promyšlenou instalaci autorka používá jako samostatný výtvarný prostředek.

Kotzmannová si pro diváky finále 09 připravila opravdové překvapení. V podobě monumentální rezavé lodě s podivnou novostavbou představuje na terase galerie svůj zcela nový koncept. „Odkazuje k moři jako k symbolu dálky a nenaplněné touhy, která potřebuje naplnění zástupnými symboly. V Čechách je to hodně chatařství, proto ta chata,“ vysvětila výtvarnice.

Jiří Skála (* 1976) se nebojí pouštět na půdu uměleckých pokusů a nejistých dobrodružství. Oproti loňskému roku, kdy také patřil k finalistům Ceny Jindřicha Chalupeckého, se ještě více odpoutal od jazyka výtvarného umění a směřuje k experimentálním formám literatury.

Ve své instalaci v 1. patře věže centra DOX kombinuje videa a literární texty a shrnuje zde své jazykové a filozoficko-umělecké experimenty z období posledního roku. Ke svému dílu říká: „Parafrází by mohla být Sartrova věta, že peklo jsou ti druzí.“