Recenze: Václav Jirásek / Zjevení

Kdo by neznal hlouběji práce jednoho z nejvýznamnějších českých fotografů posledních dvaceti let Václava Jiráska, možná by ani neuvěřil předloženému projektu. Oněch osm velkých barevných fotografií, znázorňujících v takřka životní velikosti několik okamžiků v životě patrně těžce zkoušené a životem pěkně zkroušené osoby ženského pohlaví na křižovatce Olšanského náměstí, nedaleko od Jiráskova ateliéru, se přece jen výrazně liší od ušlechtilého eposu Industria, představeného v pražském Rudolfinu a posléze v Moravské galerii v Brně v letech 2006-2007.

Ona zdevastovaná dáma nás samozřejmě nutí k celé řadě úvah a zamyšlení. Serie záběrů zjevně potvrzuje Jiráskovo fotografické mistrovství, nastoluje však zajímavé otázky o roli této zprávy, o účasti (či patrně neúčasti) snímaného objektu na tvůrčím aktu.

Navíc Jirásek možná chtěl vytvořil samospádem jakousi mapu – můžeme na ženině (doufám, že je to žena, protože na Žižkově by to mohl být kdekdo, již podle stařecky čnících vousů) těle i oblečení poznávat a vykládat stopy po neuvěřitelných karambolech i poněkud drastických posunech jejího putování po společenském žebříčku či po alkoholickém tripu.

Od nejrůznějších jizev, odřenin, vypadaných zubů, potrhaných děravých kalhot po určitou eleganci a dráždivost ve zbytcích oblečení, vlasovém přelivu, špercích (či jejich napodobeninách). Může to být kdekdo – a navíc nemusí být opilý, může být například nemocný. Celá řada výjimek z pravidel společenského soužití má překvapivě mnoho zevně společných styčných bodů.

Zjevení je odpuzující - a přitom přitažlivé. Zjevení vše předkládá, i když vlastně vše zastírá. Zjevení dojímá, mate, odpuzuje. Je to bývalá herečka, anebo inženýrka? Je to Karel odvedle, kterého opustil Jiří? Je to Angličanka, která nesehnala drogy? Je to mladá alkoholička anebo dobře udržovaná starší dáma s Alzheimerem? Proč je to? Má to být estetický symbol? Je to zpráva o stavu společnosti anebo její určité části, anebo je to jen unikátní postava, náhodně narychlo zachycená na přechodu?

V každém případě je to nejmenší a nejzajímavější pražská fotovýstava tohoto měsíce. Dejte si vedle v kavárně pivo, vraťte se dozadu do výstavních síní a podumejte ještě jednou. Zjevení je ale určitě potvrzením Jiráskova  fotografického umu.

  • Václav Jirásek / Zjevení - Galerie 35m2, Víta Nejedlého 23, Praha 3. Otevírá sé na požádání personálu v krásné kavárně Pavlač tamtéž, do konce listopadu 2009, vždy ve všední den od 10 do 19 hodin a o víkendu od 12 do 19 hodin.

Jirásek, který vystudoval užitou grafiku (SŠUP Brno, 1984) a posléze malbu (AVU Praha, 1990), je současně bytostným fotografem, pracujícím v různých využitelných oblastech fotografického sdělení – od poetických portrétů po doprovod celé řady fotografických publikací (Česká loutka atp.). Od inscenované fotografie přes velkorysé projekty (nejen členství ve spolku Bratrstvo či tvorbu projektu Memento mori) po fotografie krajin či architektury.

Václav Jirásek: Zjevení 2
Václav Jirásek: Zjevení 2