Nedoběhnutý životní maraton nemusí znamenat prohru

Praha – Faustův dům na Karlově náměstí nabízí do 28. ledna dílo výtvarníka Josky Vensona pod názvem Posledních 100 metrů maratonu je nejtěžších. Malíř se narodil v Bratislavě jako Jozef Kvasnica. V roce 1968, po příchodu vojsk Varšavské smlouvy, jako čerstvý absolvent architektury emigroval do Londýna, odkud se na sklonku života vrátil do Prahy. Celý loňský rok bojoval s rakovinou ledvin, bohužel však 14. listopadu 2009 zemřel. Výstava mapuje životní dráhu malíře, která se prudce změnila po osudové diagnóze. Na expozici jsou instalována díla z Vensonova období před onemocněním i díla pozdější, která velmi dramaticky ukazují proměnu vnímání nemocného člověka.

„V Anglii se celkem dobře uvedl, ovšem jeho osobní problémy, zvláště pak rozpad rodiny, velmi citelně ovlivnily jeho další tvorbu i postavení na výtvarné londýnské scéně. V jeho díle je patrná velká snaha vymanit se z těžké situace, překonat ji i černým humorem a usilovnou prací,“ přiblížila osobu výtvarníka jeho sestra, taktéž malířka Helena Gasper-Ludíková.

„Venson zaznamenával na svých posledních obrazech průběh své nemoci ne proto, aby si stěžoval a plakal, ale aby naopak svými znalostmi a uměním zveřejňoval, jak nemoc probíhá a co při ní člověk prožívá. Dostává se tak do kontextu s renesancí, kdy umění a lékařská věda začaly spolu velmi úzce spolupracovat,“ ocenil na tvorbě Josky Vensona historik umění Pavel Štěpánek.

Osobnost Josky Vensona na vernisáži 7. ledna přiblíží dokument režiséra Tomáše Škrdlanta, který se v projektu zabývá životem pacientů v pokročilém stádiu onkologického onemocnění.