Knížák: Mám představu o svém odchodu i o svém nástupci

Praha – „Budu trvat na tom, na čem jsme se domluvili a co je písemně dáno,“ uvedl ředitel Milan Knížák k termínu odchodu z funkce a ke zmatkům, které se kolem jeho dalšího setrvání ve funkci objevily. Odvolává se přitom na dopis, který před koncem roku obdržel od ministra kultury Václava Riedlbaucha. Rád by se také podílel na výběru svého nástupce. „Nějaké představy samozřejmě mám, ale nebudu říkat žádné jméno,“ nechce ovšem zatím prozradit, koho by rád místo sebe v ředitelském křesle Národní galerie viděl.

„Samozřejmě jednou odejít musím. A když jsem byl začátkem podzimu na návštěvě u ministra Riedlbaucha, hovořili jsme mimo jiné i o tom, že bych odešel, až se mi podaří dokončit několik věcí, které mám rozdělané. Situoval jsem svůj odchod někdy na konec roku 2011 a pan ministr souhlasil,“ říká Knížák o konci svého působení v čele galerie.

Riedlbauchův dopis - příslib, nebo potvrzení?

Závěry schůzky prý Riedlbauch potvrdil v dopise, v němž také pochválil Knížákovu kvalitní práci ve vedení NG. Hodnocení, jemuž v současné době podrobuje mandáty všech ředitelů příspěvkových organizací, kteří mají své funkce na dobu neurčitou nebo instituce vedou velmi dlouhou dobu, doprovodil finanční odměnou. „V dopise pan ministr píše, že jsem prověrkami prošel velmi dobře a že počítá s tím, že by v polovině roku 2011 mohl být vybrán nový ředitel,“ doplnil ještě Knížák.

Riedlbauch ale o den dříve v Událostech, komentářích prohlásil, že hodnocení ředitelů zatím probíhalo pouze na úrovni ministerstva kultury a nejde ještě o uzavřenou záležitost. O přesnějším datu odchodu z NG se chce s Knížákem domluvit v následujících čtrnácti dnech. O jeho přání vést galerii až do konce roku 2011 ale prý informován je.

Výběr na nového ředitele by Riedlbauch rád uzavřel do konce svého funkčního období, mandát úřednické vlády skončí po letošních květnových volbách do Poslanecké sněmovny. Podle Knížáka jej ředitel oslovil, aby se do výběru svého nástupce také zapojil: „Mluvili jsme o tom, že by bylo dobré, aby NG nepodléhala žádným velkým změnám, aby její směřování bylo kontinuální. A že by bylo také dobré, abychom se – já osobně i galerie – podíleli na výběru vhodného kandidáta.“

Vedení NG by svému nástupci rád předal nejdříve v druhé polovině roku 2011. Dva roky považuje za rozumnou dobu na dokončení plánovaných projektů, například rekonstrukce Salmovského paláce, který galerie získala jako další výstavní prostor, nebo přípravy rekonstrukce Veletržního paláce.

Po dobré práci dobrá penze

Navzdory některým kritikám je Knížák přesvědčen, že pozice NG je v současné době velmi dobrá. „Její směřování je víc než v pořádku, protože my jdeme po svébytné podobě, která by se lišila od partnerských institucí,“ zhodnotil stručně své desetileté působení. Připomněl, že do funkce jej tehdejší ministr kultury Pavel Dostál vybral, protože mu byl doporučen jako „někdo, kdo je schopen rekonstruovat galerii, která byla v totálním, ale totálním krachu“.

Po odchodu z Národní galerie nechce Knížák, který letos oslaví sedmdesáté narozeniny, rozhodně zůstat nečinně sedět, ale hodlá nadále pracovat. Zda se bude ucházet o senátorské křeslo podobně jako v roce 1998, kdy jeho kandidatura skončila neúspěchem, neuvedl. „Do Senátu jsem chtěl z toho důvodu, že bych mohl ovlivnit některé věci, třeba i v kultuře, protože česká kultura stále potřebuje podle mě spoustu práce. A navíc je to dobrá penze,“ prohlásil ale.