Národních památek je o 38 víc. Včetně přehrady nebo vlaku

Praha – Nejvyšší památkové ochrany státu bude požívat dalších 38 objektů, staveb či věcí. Návrh ministerstva kultury na jejich prohlášení za národní kulturní památku schválila vláda. Seznam NKP se rozšíří od 1. července a celkem na něm bude 274 položek, poprvé vlak, přehrada nebo hotel. Na seznamu jsou jak památky nemovité, například kubistický dům u Černé Matky Boží v Praze, premonstrátský klášter v Želivě nebo vodní hamr na Rokycansku, tak movité, které zastupuje například zlomek latinského překladu Dalimilovy kroniky. 

Současný návrh je zaměřen na památky od architektury 19. a 20. století přes umělecká díla a technické památky až po vesnickou lidovou kulturu tak, aby byli mezi národními kulturními památkami zastoupeni všichni nejvýznamnější představitelé jednotlivých skupin a typů.

Například jednou z pěti technických památek zařazených na seznam je přehrada Les Království na Labi. Když dělníci přehradu nedaleko Dvora Králové v roce 1919 dokončili, stala se největším vodním dílem v tehdejším Československu. „Po architektonické stránce představuje pozdně secesní dílo, které je považováno za jedno z nejhezčích v České republice,“ zdůvodnil její zařazení mezi národní kulturní památky Jan Tlučhoř z Národního památkového ústavu. Pro turisty by se přehrada měla otevřít v roce 2011.

Video Reportáž Petry Schubertové
video

Reportáž Petry Schubertové


Asi největší pozornost mezi novými národními kulturními památkami budí Slovenská strela – železniční motorový vůz, vyrobený v roce 1936 v závodě Ringhoffer-Tatra v Kopřivnici. Vlak s výrazným aerodynamickým čelem, který vzdálenost mezi Prahou a Bratislavou zvládl v předválečných letech za čtyři hodiny 18 minut, je dnes ve sbírkách Regionálního muzea v Kopřivnici.

Slovenská strela mohla podle původních plánů po kolejích uhánět až 130kilometrovou rychlostí. Ale už při zkouškách jela rychlostí ještě o 18 kilometrů vyšší. Konec expresnímu vlakovému spojení největších měst předválečné republiky učinilo odtržení Slovenska a okupace Čech, Moravy a Slezska v roce 1939. Během války oba vozy Slovenská strela stály v železničním depu. Na koleje se na pár měsíců vrátily až po konci druhé světové války. Vozy se využívaly během norimberského procesu. Nevozily však válečné zločince, ale svědky či úředníky a příslušníky spojeneckých armád. (více o Slovenské strele se dozvíte v rozhovoru s ředitelem Železničního muzea Jiřím Střechou - viz video)

Nové technické památky

  • Železničný motorový vůz Slovenská strela
  • Čistírna odpadních vod v Praze-Bubenči
  • Přehrada Les království (Bílá Třemešná)

2

  • Budova bývalé prádelny s dílnou vzorkovny (Krnov)
  • Vodní hamr (Dobřív)
  • Větrný mlýn (Kuželov)

Vlak není první pojízdnou národní kulturní památkou. Ve sbírce Národního technického muzea je pět automobilů Tatra, které byly na seznam NKP zařazeny v roce 2006. Muzeum se pro návštěvníky otevře po rozsáhlé rekonstrukci letos na podzim.


Příští rok se bude moci veřejnost těšit také na zpřístupnění unikátních renesančních stropů ve vimperském zámku. Patří k nejrozsáhlejším a nejzachovalejším ve střední Evropě a jejich odkrytí je podle památkářů největším českým objevem roku 2009. Správa Národního parku Šumava počítá s tím, že pomocí peněz z evropských fondů vimperský zámek opraví a vytvoří z něj i kongresové a vzdělávací centrum.

Vysočina měla dosud deset národních kulturních památek, od července přibudou další tři: přemyslovský krucifix z první poloviny 14. století, klášter v Želivě a Štáflova chalupa v Havlíčkově Brodě. Nejstarší část tohoto středověkého dřevěného domu je datována do 16. století. „Chalupa prošla už důkladnou rekonstrukcí, slibujeme si spíše zvýšení prestiže a počtu návštěvníků,“ uvedl havlíčkobrodský radní pro kulturu Tomáš Hermann, co od zařazení Štáflovy chalupy mezi národní kulturní památky očekává.

V Jihomoravském kraji se mezi oceněné památky dostal, pro někoho možná překvapivě, hotel Avion v ulici Česká v Brně. Kromě prestiže v podobě nového titulu se tato prominentní stavba pochlubí začátkem příštího roku i novým kabátem. Dnes totiž budovu dílo předního funkcionalistického architekta Bohuslava Fuchse z roku 1928 míjejí Brňané téměř bez povšimnutí. Rekonstrukci zaštítí architektka Eva Jiřičná. Po bok hotelu Avion se mezi národní kulturní památky v Jihomoravském kraji od července zařadí také klášter cisterciaček Porta coeli v Předklášteří, větrný mlýn v Kuželově a Světelský oltář v Adamově na Blanensku.

Všech 38 schválených NKP bylo už prohlášeno za kulturní památky. Zatímco národní kulturní památky prohlašuje vláda, prohlásit objekt či předmět za kulturní památku má v kompetenci ministerstvo. V Česku je více než 40 tisíc movitých a téměř 50 tisíc nemovitých kulturních památek, jejich seznam najdete zde. Statut NKP, tedy nejvyšší památkové ochrany, znamená mimo jiné to, že v případě rekonstrukce stavby je daleko třeba více dbát na zachování její autenticity. 

Vláda může rozhodnout i o vyškrtnutí památek ze stávajícího seznamu. To teď ale nehrozí. Naposledy o svůj status národní kulturní památky přišly v 90. letech čistě politické stavby, bez historického původu, spojené převážně s minulým režimem.

Pivovar ve Vysokém Mýtě kulturní památkou asi nebude

Zatímco některé stavby dnes mohly slavit, jiné takové štěstí neměly. Několik desítek lidí dnes přišlo demonstrovat proti demolici zbývajících historických budov v areálu bývalého pivovaru ve Vysokém Mýtě. Sdružení Kujebák, které bylo iniciátorem protestu, podalo nedávno také žádost na ministerstvo kultury o zapsání budov mezi kulturní památky.

0Developer ale už získal demoliční výměr a objekty by měly začít mizet už v tomto týdnu. Aktivisté tvrdí, že pivovar je ukázkou industriální architektury 19. století a měl by být zachován. Na podporu svých požadavků získali pod petici asi dvě tisícovky podpisů. Šance, že se jim podaří demolici zabránit, je ale malá. Na výstavbu nových bytů už totiž město vydalo stavební povolení. (více v reportáži Erika Knajfla)