Pokladů má Národní muzeum ještě dost - po zlatém stříbrné

Praha – Ucelený obraz mincovnictví v počátcích českého státu představuje výstava, která v Národním muzeu navazuje na úspěšnou výstavu Košický zlatý poklad. Tentokrát ale v prostorách bývalého Federálního shromáždění vystřídaly zlaté mince a šperky stříbrné. Jedinečné české a moravské stříbrné poklady z období kolem roku 1000 si mohou návštěvníci prohlédnout do 9. května.

„Návštěvníci uvidí unikáty z našich sbírek, dále dosud největší poklad, který byl v Čechách nalezen, a stříbrný poklad, jenž byl nalezen v roce 1970 v Hradci Králové. Kolegům z Historického muzea se podařilo dát dohromady unikátní soubor pokladů z počátku českého státu, který se k vidění nenabízí každý rok,“ přibližuje výstavu generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Největším lákadlem je zřejmě Poděbradský stříbrný poklad. Obsahuje 1400 tzv. denárů velkého střížku z 10. století, nejstarší české měnové jednotky. Výstava odhaluje tajemství i dalších pokladů, například ještě nevystaveného a posledního zachráněného nálezu z roku 1970 z Hradce Králové. Dalším unikátem je ražba manželky knížete Boleslava II., která sama sebe na mincích titulovala jako královnu. Tento poklad byl nalezen u Staré Boleslavi.

Zajímavosti a unikáty výstavy

  • výstava obsahuje více než 2000 mincí (celkem přes 2,5 kg stříbra)
  • nejstarší česká mince – denár Boleslava I. z 60. let 10. století
  • ražby se jmény manželek knížat Boleslava I. a II. – Biagoty a Emmy
  • mince knížete Vladivoje vládnoucího velmi krátce (1002-1003)

0

  • denáry Soběslava Slavníkovce a domnělé ražby pražského biskupa sv. Vojtěcha
  • ikonograficky ojedinělé typy
  • mince známé v jednom či dvou exemplářích
  • šperky z pokladů a hrobů 10. století
  • hřivny, závaží a doklady o zpracovávání drahých kovů v Čechách

„Velice zajímavými exponáty jsou také mince a šperky z dochovaných částí nálezů z Čistěvsi a Komárova, včetně unikátní sošky zvířete (tzv. beránka Božího). Výjimečný nález z Chodovlic obsahuje velmi vzácné mince knížete Vladivoje,“ doplňuje ředitel Historického muzea – Národního muzea Pavel Douša.

Moravu na výstavě zastupuje zcela výjimečný poklad z Kelče. Jedná se o část nálezu tzv. sekaného stříbra, který vedle celých mincí obsahoval přes 165 g zlomků mincí a šperků a který svým obsahem spadá mezi poklady známé z pobaltské oblasti v tzv. vikingské éře.

Poklady jsou unikátní nejen díky ražbám, ale také díky počtu dochovaných kusů a jejich ikonografii. Ve srovnání s ražbami naprosté většiny evropských států bylo po ikonografické stránce české mincovnictví této doby velmi kreativní. Na bohatství plynoucím z dálkového obchodu, především s otroky, a s tím spojené nutnosti razit mince byla postavena moc tří stejnojmenných knížat Boleslavů a existence jejich české říše.