Stan Laurel: Před kameru ho vrátila jehněčí kýta

Santa Monica (Kalifornie) - Kariéra britského herce Stana Laurela začala v roce 1910 vstupem do kočovné divadelní společnosti. Ve druhé polovině 20. let, po úspěšné divadelní i filmové kariéře, začal ve Spojených státech paracovat jako scenárista a režisér. Pro Olivera Hardyho napsal komedii Get 'em Young; Hardy se ale před natáčením popálil při vaření jehněčí kýty a studio Hal Roach přemluvilo Laurela, aby roli zahrál sám. Díky tomu se opět vrátil před kameru jako herec a o rok později vznikl první film s dvojicí Laurel & Hardy. Stan Laurel, který se podílel na téměř 190 filmech, zemřel po infarktu 23. února 1965 v Kalifonii.

Stan Laurel se narodil 16. června 1890 v Ulverstonu v anglickém hrabství Lancashire jako Arthur Stanley Jefferson. Od dětství měl blízký vztah k divadlu, poprvé stál na jevišti v 16 letech. V roce 1910 se připojil k herecké společnosti Freda Karnoa, ve které působil také Charlie Chaplin. Po Chaplinově odchodu do USA se společnost rozpadla, Laurel se rozhodl také zůstat ve Spojených státech.

V roce 1917 natočil v USA svůj první film, krátký komediální kus Nuts in May, a změnil si jméno na Stan Laurel. V roce 1918 si poprvé před kamerou zahrál s Oliverem Hardym – v němém krátkometrážním filmu The Lucky Dog. Roku 1924 Laurel opustil divadelní kariéru a začal pracovat na plný úvazek pro film pod vedením Joe Rocka. V roce 1926 podepsal smlouvu se společností Hal Roach Studio se záměrem pracovat jako scenárista a režisér.

Nejznámější komická dvojice všech dob

Od roku 1927 začali Stan Laurel a Oliver Hardy hrát ve filmech společně, dalších 30 let byli nejznámějším komickým duem. Filmem Unaccustomed v roce 1929 vstoupili do éry mluvených filmů, o rok později natočili svůj první barevný snímek. V roce 1932 získali za komedii Stěhujeme piano (The Music Box) Oscara za nejlepší krátkometrážní film.

Laurel a Hardy
Laurel a Hardy

Přestoupili do společnosti 20th Century Fox a natáčeli i v Evropě, v polovině 50. let začaly jejich kariéru ničit zdravotní problémy - v roce 1954 utrpěl Hardy těžký infarkt a poté Laurel mrtvici. Po krátkém návratu k natáčení postihla Hardyho v roce 1956 mrtvice, jejímž následkům v srpnu 1957 podlehl.

Po Hardyho smrti se Laurel k herectví již nevrátil a živil se psaním gagů pro své kolegy z branže. V roce 1961 dostal Oscara za celoživotní dílo. Poslední roky svého života strávil v apartmá v Santa Monice, kde zemřel 23. února 1965 několik dnů po infarktu.