Rain Man na divadle je méně smutný

Praha – Podmanivý příběh o velmi překvapivém setkání dvou bratrů a složitých a nečekaně krásných zákoutích lidské duše je známý zejména z oscarového filmu natočeného v roce 1988. O dvacet let později byl Rain Man uveden v divadelní adaptaci Dana Gordona v londýnském Apollo Theatre. Splnit přísné podmínky pro její uvedení se podařilo jako druhé scéně na světě pražskému Divadlu pod Palmovkou. V premiéře zde bude hra v režii Petra Kracika uvedena dnes večer.

Divadelní adaptace není pouhou kopií slavného filmu. Gordon ponechal všechny důležité situace, mnohé situace ale pozměnil. „Lidé, kteří viděli ten nádherný snímek, ví, že je trochu nostalgický, smutný. Divadelní adaptace dovoluje podívat se na věci i s trochu humorného hlediska. Je v ní spoustu zajímavých, komických a vtipných situací,“ přibližuje změny oproti filmové předloze režisér Petr Kracik.

Jako kosmonaut ve skafandru

Ve filmu herecky excelovali Dustin Hoffman a Tom Cruise, prvním představitelem Charlieho Babbitta na divadle se stal hollywoodský filmový herec Josh Hartnett, Raymonda Babbitta hrál v premiérovém uvedení britský herec Adam Godley. V Divadle pod Palmovkou se v rolích bratrů představí Radek Valenta (Raymond) a Jan Konečný (Charlie).

„Snažil jsem se zjišťovat o autismu všechno, co jde zjistit,“ uvedl Valenta, jak se na obtížnou roli připravoval. „Snažil jsem se nějak přiblížit k tomu postižení, ale stejně jsem přišel na to, že to úplně nejde. Že nemůžu nikdy přesně vidět svět jejich očima. Ale něco jsem možná pochopil a něco jsem získal, především určitý pocit a informovanost.“

Herecká práce na Rain Manovi je podle Valenty zcela jiná, než na jakou byl zvyklý. Co je jinak běžné, má zakázáno dělat. „Připadám si jako kosmonaut ve skafandru, který má rozbitou vysílačku - vychází z ní pouze nesrozumitelné chrčení a zachycená slova často nedávají smysl. Celou dobu se musím soustředit na něco, jako jsou lívance, javorový sirup, program televize, polštář, párátko nebo na svoji ruku. To všechno dává Raymondovi pocit bezpečí, zatímco vše jiné, nové a cizí pro něho znamená jistou katastrofu a dost možná i konec světa. Zkrátka všechno je jinak.“

I jeho divadelní bratr Charlie, Jan Konečný, se musel se svou rolí poprat. „Když jsme to zkoušeli, měl jsem s rolí stále nějaké problémy. Ptal jsem se kolegy Miloše Kopečného a on mi řekl: Ty máš problém, ty máš kinderstube a tenhle kluk sprostě přemýšlí,“ vzpomíná.

Odplata za Shakespeara

Rain Man v Divadle pod Palmovkou není zdaleka jedinou divadelní adaptací slavného filmu. V Divadle ABC mělo před pár dny premiéru Almodóvarovo Vše o mé matce, Divadlo na Vinohradech zařadilo do repertoáru Felliniho Zkoušku orchestru, Dejvické Kaurismäkiho Muže bez minulosti, v Divadle na Jezerce zkouší Hřebejkovo Musíme si pomáhat…

Důvodem zájmu o divadelní přepisy filmů je podle Kracika „odplata“: „Bereme si to, co nám film ukradl. V padesátých, v šedesátých letech filmaři pilně čerpali ze Shakespearů, Pygmalionů, vydrancovali kdejakou předlohu. A tak si teď půjčujeme vynikající scénáře, které byly původně pro film.“

Divadlo pod Palmovkou, inspirované tématem hry, se rozhodlo doprovodit představení vzdělávacím projektem, v němž nejde jen o zamyšlení nad „problémem osob postižených autismem, ale vůbec o náš postoj k lidem, kteří jsou nějakým způsobem v životě diskvalifikováni“. Pilotní projekt proběhne od března do června 2010, určen je pro studenty středních škol.