Globální oteplování netrápí vedle Klause ani těžaře, hurá na Grónsko

Nuuk (Grónsko) - Ledy v Grónsku ustupují rychleji, než vědci čekali. To je na jednu stranu špatná zpráva pro životní prostředí, na tu druhou ale velká příležitost pro těžařské firmy. Tání ledu spolu s rostoucími cenami kovů a snahou Grónska o nezávislost rozjíždí na ostrově honbu za olovem, zinkem, zlatem, ale i ropou. A tak se například australská firma Ironbark chystá na severním pobřeží Grónska rozjet těžbu zinku a olova. Důl na minerály od příštího roku znovu otevře také kupříkladu společnost Black Angel.

„Ustupující ledovec odhalil nerosty, které jsme teď schopni vytěžit. To je pro nás samozřejmě přínos,“ tvrdí Nick Hall, šéf společnosti Black Angel, jedné z firem, které se chystají zúročit za století utvářené nerostné poklady pod kdysi věčně ledovou krustou na povrchu Grónska. Právě dokončené průzkumy totiž přicházejí s jasnými výsledky, přibližně do 10 let bude led v Arktickém oceánu během léta prakticky pryč. Oblast se tak z velké části otevře. A led mizí i na pevnině Grónska.

Luboš Mokráš, analytik České spořitelny:

0„Tání ledu v oblasti Arktidy umožňuje přístup k ložiskům, která ještě nedávno byla naprosto nepřístupná a znamená to, že těžaři můžou využívat právě západní pobřeží Grónska nebo také mají snadnější přístup k ložiskům, která jsou na severovýchodě Ruska a daleko na Sibiři.“

Snadno přístupné zdroje ve světě postupně docházejí a počet takzvaných expoloračních licencí v Grónsku roste. Zájem má hlavně Kanada, Norsko, Švédsko ale i Velká Británie. Ostrov je bohatý na nerostné suroviny a ceny kovů letos v průměru vzrostly přes 70 procent. „U zinku a olova byl tento růst nejvýraznější. Hodně v tom hraje roli poptávka v Číně, která rostla i v období globální recese a která spotřebovává velké množství průmyslových kovů,“ dodává Mokráš.

Plusem je stabilní politické prostředí

Podle odborníků je ostrov pro těžaře atraktivní i přes vysoké náklady na těžbu a extrémní podmínky, je totiž politicky velmi stabilní. Zároveň ale připomínají, že ekologické hledisko nelze opomínat. „Ten vliv tam může být v zásadě dvojí. Jeden takový lokální, že jakákoli těžba, i ropy, negativně zatěžuje okolí, to místo, ve kterém se těžba provádí. A za druhé, což je podle mého názoru ještě závažnější, to má posilující vliv na globální oteplování, jelikož to zrychluje proces,“ uvažuje Petr Machálek, ředitel Hnutí Duha.

Grónsko nicméně peníze ze svých nerostných zásob potřebuje. Pomáhají mu totiž zbavit se závislosti na Dánsku, pod jehož křídla spadá již od roku 1814. Sami obyvatelé Grónska se v referendu z roku 2008 výraznou většinou rozhodli pro pokračování osamostatňovacího procesu. Grónsko by tak podle nich mělo postupně přebírat od Dánska kontrolu nad soudnictvím, policií či vězeňstvím.