Podpora 200 miliard eur zemím unie podle analytiků pomohla

Praha - Před rokem schválená finanční podpora zemím Evropské unie ve výši 200 miliard eur (zhruba 5,2 bilionu korun) podle analytiků evropským ekonomikám pomohla a zabránila hlubší hospodářské recesi. Podle některých ekonomů ovšem stále hrozí riziko, že se kvůli státním zásahům trhy očistily jen zčásti a řada problémů přetrvává.

„Fiskální stimuly od Evropské komise a národních vlád pomohly spolu s výjimečnými opatřeními Evropské centrální banky stabilizovat ekonomiku. Lze říci, že díky nim byla recese o něco mělčí. Byla méně hluboká, než by bývala byla bez vládních zásahů,“ uvedla analytička Raiffeisenbank Helena Horská. Fiskální stimuly výrazně pomohly zmírnit negativní dopady finanční krize na evropské ekonomiky i podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka. „Nicméně operativní prostor řady vlád omezila předchozí rozpočtová nedisciplína. To se týká i České republiky. Proto také ve srovnání s rozsahem fiskálních stimulů v USA a Číně byly balíčky evropských zemí relativně skromné,“ řekl.

Nicméně podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška představuje 200miliardový stimul téměř dvě procenta hrubého domácího produktu zemí EU, což je podle něj suma, která by měla být ve výkonu ekonomik vidět. „Dopad se rozprostře mezi letošní a příští rok,“ dodal. Zatímco opatření jako daňové úlevy či šrotovné již mají podle Sobíška vrchol svého účinku za sebou, veřejné výdaje ve stavebnictví se projeví převážně v příštím roce. „Od roku 2011 budou ale muset země EU výrazně omezit veřejné výdaje. Kdyby se do té doby nevzpamatovala soukromá poptávka, hrozila by stagnace růstu, a to aniž by měly vlády prostor k dalším stimulům ekonomiky,“ popsal.

Problémy v ekonomikách mohou přetrvávat

Kvůli státním zásahům jsou podle Horské evropské ekonomiky vystaveny riziku, že se trhy očistily jen zčásti a že problémy v nich přetrvají. Mohly by pak brzdit dlouhodobější růst. Příkladem viditelného státního zásahu do ekonomiky bylo podle ní vedle šrotovného v několika evropských státech, které zmírnilo propad automobilového průmyslu, zavedení zkrácené pracovní doby zaměstnanců s náhradou části mzdy od státu v Německu.

„Zásluhou kurzarbeitu se sice zbrzdil růst počtu nezaměstnaných, ale lidé pracují méně a mzdu jim dorovnává stát. V ekonomice se sice drží pracovní místa - takzvaně se syslí pracovní síla - ale pokud nedojde k brzkému oživení, nezaměstnanost stejně vzroste, ale s odstupem času,“ uvedla. Klíčové nyní podle analytika Marka bude takové načasování kroků ke snížení rozpočtových deficitů, aby nezadusilo křehké ekonomické oživení v Evropě.