Čeští podnikatelé žádají o 138 miliard z unijních fondů, tedy o necelou pětinu

Praha - V rámci všech 17 operačních dotačních programů z fondů EU podali čeští podnikatelé zatím 12 000 žádostí za 138 miliard korun, což představuje 32 procent z celkového počtu žádostí a necelých 20 procent z celého možného objemu dotací. Česko může z evropských fondů dostat v letech 2007 až 2013 téměř 700 miliard korun. Z toho podnikatelé mohou získat téměř 380 miliard, tedy více než 50 procent. Jejich podíl je ale zatím jen zhruba pětinový zejména proto, že výzvy státní správy a řídicích orgánů operačních programů na úrovni samosprávy jsou zacílené na jiné žadatele.

„Rád bych u žádostí o dotace viděl větší zastoupení podnikatelů, protože ti dokážou získané prostředky efektivněji využít než veřejný sektor,“ uvedl první náměstek ministra pro místní rozvoj Martin Plachý.

Dosud bylo podnikatelům schváleno téměř 3 500 projektů za celkem 42,6 miliardy korun. Podíl privátních firem na schválených projektech činí 23 procent a na celkovém objemu dosud přiznaných dotací 19 procent.

Prezident Hospodářské komory Petr Kužel:

„Vyzýváme řídicí orgány operačních programů, aby se snažily zapojit do dotovaných projektů co nejvíce soukromých firem. Bez dostatečného množství zakázek pro privátní sektor ekonomický růst jen obtížně nastartujeme.“

Plachý jmenoval vedle malého počtu výzev, kde oprávněnými příjemci dotací jsou soukromé firmy, i další příčiny nízkého čerpání unijních peněz podnikateli. Za prvé to je ztížený přístup soukromníků k bankovním úvěrům na povinné spolufinancování evropských projektů. Druhým faktorem je, že v době krize podniky upřednostňují udržení provozu před investicemi do inovací, které jsou většinou podmínkou dotace. Třetím momentem jsou pak prý problémy firem s udržením projektu po ukončení financovaní z evropských zdrojů.

Dopady hospodářské krize na čerpání dotací jsou zatím zanedbatelné

Nicméně dopady krize na čerpání již uznaných dotací jsou zatím zanedbatelné. Do října 2009 odstoupilo pouze 178 příjemců, což představuje zhruba 1,3 procenta ze schválených projektů. Ovšem Plachý upozornil na to, že nyní vrcholí jednání o dalším dotačním programovém období 2014 až 2020. „Česko bude v těchto budoucích letech zřejmě naposledy čistým příjemcem. O dotacích z těchto programů se však bude více rozhodovat přímo v Bruselu, a české subjekty tak budou vystaveny tvrdé evropské konkurenci,“ podotkl náměstek. Doporučil proto, aby ČR vytvořila takové struktury, které jí umožní dostat se k co největší porci unijních financí.

Jan Wiesner, viceprezident Hospodářské komory, vyzval podnikatele v této souvislosti a také s ohledem na legislativu, kterou tvoří Evropská komise, k podávání co největšího množství praktických podnětů: „Umíme řadu norem vznikajících v Bruselu ovlivnit a podchytit. Když už je ale zákon schválen, tak je většinou na změny pozdě.“

Viceprezident připomněl, že podnikatelské zájmy reprezentuje v Bruselu Česká podnikatelská reprezentace (CEBRE), kterou Hospodářská komora spoluvytvořila. Komora má také svého zástupce v Evropském hospodářském a sociálním výboru, který je poradním orgánem unie.

Práce v kanceláři
Práce v kanceláři
Více fotek
  • Práce v kanceláři autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1101/110071.jpg
  • Žádost o úvěr autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/677/67656.jpg
  • Evropská komise autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/11/1010/100980.jpg