Janota: O funkci nemám jasno, vláda ale bude rozpočet řešit

Praha - Ministr financí Eduard Janota v souvislosti s kritikou rozpočtového návrhu, který sněmovna upravila a poté odhlasovala, prozatím není rozhodnutý, zda ve vládě Jana Fischera zůstane. Problémem současného sestavování státního rozpočtu je podle něj spíše systém než řádové rozdíly schodků. Také připustil, že schodek státního rozpočtu letos může činit až 200 miliard korun. V případě setrvání na postu resortního šéfa financí hodlá předložit nový návrh na základě kompromisu mezi výdaji i příjmy, obává se však konfrontace se současným složením sněmovny. Místo konstruktivní diskuze o státním rozpočtu prý přišlo na řadu prosté „politikaření“. Janotu přesto ve vedení ministerstva podpořili další hosté nedělních Otázek Václava Moravce – exministr Miroslav Kalousek, bývalý premiér Miloš Zeman a profesor ekonomie Jan Švejnar.

Podle některých ekonomů má současná podoba rozpočtu na příští rok povážlivé trhliny, kvůli kterým by se právě na konci roku 2010 mohly otřást důchodové zdroje. Státní dluh přitom každou sekundu narůstá o 7 452 korun. Pokud se ministr financí Eduard Janota rozhodne setrvat v úřednické vládě, pokusí se formulovat další plán na ozdravení veřejných financí, který je podle něj nezbytný. „Já nejsem vnitřně rozhodnut, bude to o věcné debatě. Půjde tam o to, jestli máme nějakou šanci to rozumně v oblasti financí zvládnout, zatím jsem skeptický. Tady nejde o ty konkrétní miliardy, jestli to nakonec po dodatcích bude o 8, 10 nebo 12 miliard více, tady jde o princip. Nabyl jsem bohužel dojmu, že se především politikaří, že populismus je lepší variantou než reálné problémy,“ prohlásil Janota.

V boji proti většímu zadlužování hodlá ministr vytáhnout razantnější škrty ve výdajích jednotlivých ministerstev, zvýšení nižších sazeb DPH a zavedení progresivního zdanění. V těchto plánech obdržel od svých spoludiskutérů všeobecný souhlas. Podobný návrh však narazil na blok v podobě sněmovního hlasování.

Video Otázky Václava Moravce
video

Otázky Václava Moravce

Bývalý předseda vlády Miloš Zeman uvedl, že samotné navýšení rozpočtového schodku po posledně přijatých návrzích není nijak tragické, problémem je spíše neochota tyto přesuny kompenzovat. „Kdyby šlo čistě o rozsah změn, ten rozdíl 12 miliard je tak trochu zbytečný povyk, neboť je to 1 procento z výdajů státního rozpočtu. Nejhorší je ten způsob provedení změny, protože když něco někomu přidáte, tak někde musíte ubrat. Například uberete 1 miliardu důchodcům, třebaže ročně přibývá 30 až 40 tisíc důchodců,“ uvedl Zeman.

Miloš Zeman:

„Doporučil jsem, aby politici do Janotova balíčku nekecali … Položme si otázku, co se stane po volbách. V každém případě, at už vyhraje jakákoliv strana, tak prohlásí, že současná ekonomická situace neumožňuje splnit její politické sliby. Já bych doporučoval shodnout se na kompromisu. Není možné dělat redukci příjmu bez současného zvýšení jiného příjmu. Je třeba ten kompromis udělat na obou stranách. Poslední britský vicekrál v Indii řekl, že dobrý kompromis je ten, když obě jednající strany vstávají od stolu bledé vzteky. To je dobrá definice.“

Švejnar: Klíčové je pro nás zahraniční hodnocení

Česká republika by kvůli rozložení rozpočtu mohla v příštím roce výrazně tratit na mezinárodním renomé a ratingovém hodnocení, což se může projevit hlavně na situaci v podnikatelské sféře a úbytku kapitálu ze země. Pro stát bude také těžší si na ukrajování dalších dluhů půjčovat.„Nejvážnějším rizikem rozpočtu je právě snížení ratingu. Byl by to přesun bohatství do zahraničí, my všichni bychom na tom tratili. Velká míra našeho růstu je závislá na základě zahraničního kapitálu, který bychom neměli více zdaňovat, protože bychom o to přišli,“ poznamenal Švejnar.

Česko má podle profesora Michiganské univerzity výhodu v současné existenci úřednické vlády, která by se podle jeho slov neměla bát navrhovat komplexní změny. Švejnar prosazuje také užší vliv státu na tržní mechanismy, což by výrazně přispělo k zahraničnímu obchodu. „Používáme stát na přerozdělování velké míry toho, co vyrobíme. Bylo by lepší, kdyby stát mohl být více efektivní na menší úrovni,“ vysvětlil.

Janota připustil, že Fischerova vláda, ať už se současným ministrem, či nikoliv, bude na rozpočtu dále pracovat, i když není jisté, jak bude deficit vzhledem k nynější situaci na konci příštího roku vypadat. „Budu-li ministrem financí, tak budu usilovat ve snaze o uzdravení rozpočtu, toto řešení bude z obou stran, tedy příjmové i výdajové,“ dodal Janota. Současný dluh v přepočtu na jednoho občana již překročil 111 tisíc korun a podle Švejnara by celková státní bilance dluhu mohla během několika let dosáhnout 2 bilionů korun.

Kalousek: Úřednická vláda musí nutně nastavit další limity

Místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek konstatoval, že limity pro správu veřejných financí musí ještě do řádných voleb nastavit úřednická vláda, jinak hrozí, že v roce 2011 bude schodek státního rozpočtu horší než v roce 2010. „Já bych si velmi přál, kdyby vláda nějakou takovou úpravu předložila. Myslím si, že politici by v tu chvíli měli odložit veškeré ideologické zábrany a udělat společně jakýkoliv kompromis,“ vysvětlil Kalousek. Během krize navíc Janotův předchůdce nedoporučuje zvyšování daní.

Podle expremiéra Miloše Zemana jsou základem problémů s rozpočtovými schodky štědré mandatorní výdaje schválené napříč politickými stranami ještě v roce 2006, které každoročně zatěžují rozpočet 70 miliardami. Zeman prosazuje také progresivní daň. „Zvyšoval bych přímé daně a vrátil bych se k progresivní dani, která je obvyklá ve všech vyspělých zemích. Důvod, proč jsem pro její návrat u čtyřech daňových pásem, je kromě daňové výtěžnosti také princip solidarity … První, co bych udělal, by bylo zvýšení daní, ponechání DPH kolem 10 procent, mírné zvýšení korporátní daně a základní sazby DPH u těch luxusnějších věcí,“ navrhl Zeman.