Kongresové centrum Praha hrozí rozprodej, a tak hledá investora

Praha – Dvoumiliardový dluh je příčinnou obav z rozprodání Kongresového centra Praha (KCP). Kvůli hrozícímu rozprodání tak hledá investora, ale podmínkou však je, aby hlavní budova i nadále patřila hlavnímu městu a pořádala kongresy. Důraz na vyhledání strategického partnera může předejít platební neschopnosti v budoucnu, na dubnovou úhradu však kongresové centrum peníze mít nebude. Návrh soutěže připravuje firma Delloitte. Dnes o tom informuje deník E15.

Dvoumiliardový dluh vznikl především s pořádáním zasedání MMF

Situace kolem kongresového centra se vyhrotila letos na jaře, když auditoři zjistili, že podnik by už brzy nemusel mít peníze na úhradu splátek dvoumiliardového dluhu, který vznikl v 90. letech minulého století v především v souvislosti s pořádáním zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v roce 2000.

Předseda představenstva akciové společnosti KCP Milan Richter

„Chci co nejdříve vypsat výběrové řízení na strategického partnera, který by nabídl jasnou vizi, co chce s kongresovým centrem dělat. Podmínkou je, aby hlavní budova nadále sloužila pořádání kongresů a zůstala v majetku hlavního města.“

Richter: Prodej po částech potíže s nedostatkem hotovosti nevyřeší

V létě letošního roku se začalo hovořit o tom, že Praha, která je stoprocentním vlastníkem společnosti, zřejmě bude muset prodat část nemovitostí, které KCP patří, aby zamezila krachu společnosti. Pod nové majitele měl přejít například hotel Holiday Inn nebo přilehlé Byznys centrum. „Kongresové centrum má vyšší hodnotu, když zůstane celé. Prodeje po částech potíže s nedostatkem hotovosti nevyřeší,“ podotkl předseda představenstva akciové společnosti KCP Milan Richter.

Nejbližší splátka dluhu přijde na řadu v dubnu, kdy by KCP mělo uhradit tři miliony eur (necelých 80 milionů korun). Podle generálního ředitele společnosti Michala Kárníka ale kongresové centrum na úhradu nebude mít peníze. Podle Kárníka přitom letošní předpokládané hospodářské výsledky nevypadají navzdory krizi špatně. „Tržby by se mohly vyšplhat na 270 milionů korun. O podstatnou část se postarala kongresová turistika v centrálním objektu,“ uvedl ředitel.

Bývalý Palác kultury byl otevřen v roce 1981. Šlo o jednu z největších staveb svého druhu v Evropě. Po rozsáhlé rekonstrukci v letech 1998 až 2000 se hlavní atrakcí budovy stal Kongresový sál, který údajně patří mezi 13 nejlepších koncertních sálů světa a je svými akustickými parametry srovnatelný se slavnou londýnskou Royal Albert Hall. V září 2000 prošla stavba zátěžovou zkouškou v podobě výročního zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. O dva roky později si budovu vybralo pro své zasedání i NATO.

Ilustrační foto
Ilustrační foto