Za podíl na krizi zaplatí americké banky 90 miliard dolarů

Washington – Americký prezident Barack Obama ladí plán na zdanění velkých finančních institucí. Nová daň nazvaná příznačně „poplatek ze zodpovědnosti za finanční krizi“ by měla státu během deseti let vynést 90 miliard dolarů. Měla by se týkat společností s aktivy nejméně 50 miliard dolarů. Její výnos by měl krýt americkému rozpočtu výdaje na záchranu finančních institucí během krize. Zavedení nové daně musí ještě schválit Kongres. Zatímco bankám se myšlenka nové daně nelíbí, Mezinárodní měnový fond nadchla.

„Cílem tohoto návrhu je zajistit, aby finanční instituce, které nejvíce přispěly k finanční krizi a které nejvýznamněji těžily z mimořádných veřejných záruk, převzaly finanční zodpovědnost, díky které náklady na TARP nepřispějí k rozpočtovému schodku a nebudou předány dalším generacím tím, že by zvýšily národní dluh,“ informoval vysoký úředník Obamovy administrativy.

Americký prezident Barack Obama

„Zavázal jsem se získat zpět každý desetník, který Američané půjčili. A moje zapálení dosáhnout tohoto cíle se stupňuje, když vidím zprávy o masivních ziscích a nemravných odměnách v mnoha firmách, které vděčí za svou dnešní existenci americkému lidu.“

Video Rozhovor s Josefem Stoulilem
video

Rozhovor s Josefem Stoulilem


Prostřednictvím programu TARP daly Spojené státy finančnímu sektoru k dispozici 700 miliard dolarů. Většina bank již prostředky státu vrátila i s úroky. Ztráty z programu, které by měla pomoci uhradit nová daň, nyní vláda odhaduje na 117 miliard dolarů. Jdou na vrub především pomoci finančním firmám amerických automobilek či pojišťovně AIG. Avšak ani General Motors a Chrysler, ani hypoteční agentury Fannie Mae a Freddie Mac by se daň podle analytika Capital Partners Josefa Stoulila týkat neměla.

Nová daň, která má tento nedoplatek uhradit, by měla platit nejméně deset let. Pokud její výnos neuhradí náklady na záchranu finančního sektoru, bude v platnosti déle. Vypočítávat by se měla z pasiv finančních firem. Vztahovat se bude i na firmy, které žádnou pomoc neobdržely, protože z ní podle Bílého domu těžily nepřímo, anebo využívaly jiných programů na pomoc finančnímu sektoru.

Podle Bílého domu se daň dotkne zhruba 50 finančních společností, jako jsou banky, pojišťovny či velké makléřské firmy, z toho zhruba 35 bude ze Spojených států a v deseti až 15 případech půjde o americké pobočky zahraničních firem. Z amerických firem by pak v 20 až 27 případech mělo jít o banky.

Nová daň = náplast pro daňové poplatníky

Nová daň by měla uklidnit veřejnost, kterou pobouřila vysoká vládní pomoc finančnímu sektoru i vysoké bonusy, jež nyní zachráněné banky vyplácejí, zatímco zbytek ekonomiky stále popadá dech. Daň má ale také ukolíbat Obamovy odpůrce, kteří upozorňují, že za záchranu bank z finanční krize budou platit nejen současní Američané, ale i jejich děti.

Analytik Capital Partners Josef Stoulil

„Jde o průlomové rozhodnutí, které reaguje na nespokojenost daňových poplatníků, kteří dávali peníze na řešení finanční krize a v současné době se stále potýkají s vysokou nezaměstnaností a ekonomickým stresem.“


Banky: Daň zpomalí oživení ekonomiky

Zástupci bankéřů již uvedli, že s novým záměrem Obamovy administrativy nesouhlasí. Podle nich se tak sníží jejich schopnost poskytovat úvěry. Podle Bílého domu ale banky na jedné straně nemohou svým vrcholovým manažerům vyplácet „nepřiměřené a často výstřední bonusy“ a na druhé straně tvrdit, že se nemohou podílet na nákladech za finanční krizi.

Americká administrativa se neobává, že firmy novou daň promítnou do svých služeb. Předpokládá, že tomu zabrání konkurence menších a středních bank, na něž se daň vztahovat nebude.

Šéf MMF: Obamův plán je zajímavý

Dopadů daně se neobává ani Mezinárodní měnový fond. Jeho šéfa Dominiqua Strausse-Kahna Obamův plán nadchl. „Opravdu ten návrh americké vlády oslavuji, protože ukazuje, že politická vůle s těmito věcmi pohnout tam pořád ještě je,“ zdůraznil.