Brzké zastavení stimulací by mohlo obnovit recesi

Tokio - Rozvinuté ekonomiky by se mohly propadnout zpět do recese, pokud by příliš brzy ustoupily od strategií, které vlády a centrální banky přijaly v rámci podpory ekonomik a obrany před finanční krizí. Před přehnaným optimismem a zbrklostí dnes varoval předseda Mezinárodního měnového fondu (MMF) Dominique Strauss-Kahn. Vlády by podle něj měly začít se snižováním obřích dluhů, které během recese nadělaly, až po oživení soukromé poptávky a zaměstnanosti. Pro úsporné balíčky tedy podle MMF ještě doba nenastala.

„Oživení vyspělých ekonomik je slabé. Musíme být opatrní,“ podtrhl Strauss-Kahn s tím, že správné načasování odvratu od ekonomické stimulace bude záviset na situaci v každé zemi zvlášť. „V mnoha zemích růst stále podporuje vládní politika. Dokud nebudete mít dostatečně silnou soukromou poptávku, aby vykompenzovala potřebu veřejné politiky, neměli byste přestat,“ dodal.

Od pádu Lehman Brothers v září 2008, který je obvykle považován za začátek finanční krize, vlády po celém světě nalily do stimulů a záruk biliony dolarů. Centrální banky zase povzbuzovaly ekonomiku snižováním úrokových sazeb na historická minima.

V současnosti je nejdůležitější transparentnost hospodářské politiky pro trhy a investory

Kdyby však s ukončením stimulů spěchaly, mohly by být náklady pro jejich ekonomiky příliš vysoké. V současnosti totiž podle Strausse-Kahna vlády a centrální banky už nemají nástroje na to, aby se postavily dalšímu poklesu, protože vyčerpaly možnosti dalšího státního zadlužování i uvolňování měnové politiky. „V tuto chvíli je nejdůležitější, aby hospodářská politika, ať už vlád nebo centrálních bank, byla co nejvíc čitelná pro trhy a pro investory. To znamená dokončit ty programy, které jsou již rozjeté,“ prohlásil hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš.

Jak moc by ale vlády měly zavádět nové podpory, záleží podle analytiků na podmínkách v konkrétních zemích. Například v Česku to nutné být nemusí. „Český finanční sektor nepotřeboval žádné mimořádné zásahy. A vedle toho je třeba také podotknout, že Česko nemělo žádný výrazný fiskální stimul,“ konstatoval Bureš.

Přesto státní rozpočet tuzemskou ekonomiku dotoval - i když nepřímo. Tomu také odpovídá loňský deficit překračující 190 miliard korun. „Rozpočty v loňském roce byly uvolněné. Daně výrazně klesly a výdaje přitom rostly,“ podotkla Helena Horská, analytička z Raiffeisenbank. Odborníci proto vysvětlují, že škrty české vlády nelze brát jako unáhlený konec krizové podpory. Spíš jde podle nich o snahu vyrovnat veřejné příjmy a výdaje z dlouhodobého hlediska.

Čína povzbudila růst světové ekonomiky

Na druhé straně Strauss-Kahn upozornil, že světová ekonomika si díky rozvojovým zemím v čele s Čínou vede po recesi lépe, než se čekalo.

Mezinárodní měnový fond v říjnu předpověděl, že světová ekonomika v letošním roce po loňském poklesu vzroste o 3,1 procenta a Strauss-Kahn dnes naznačil, že fond tuto prognózu zřejmě ještě vylepší. Růst v Číně by se podle něj měl letos vrátit k blízkosti předkrizové úrovně. V roce 2008 čínský růst zpomalil na devět procent z 13 procent v roce 2007.