Rumunsko: Země velkých kontrastů nejen z ekonomického pohledu

Bukurešť - Ještě před dvěma lety se o Rumunsku mluvilo jako o balkánském tygrovi. Ovšem také tamní ekonomiku po letech růstu loni tvrdě zasáhla ekonomická krize a následně se propadla o osm procent. Zemí navíc otřásala krize vládní, která naštěstí na konci roku 2009 schválením nové většinové vlády skončila. Předpovědi ekonomů nyní mluví o tom, že i ekonomika by se měla odrazit ode dna.

Zprávy před dvěma lety mluvily o tom, že nejnovější členské země Evropské unie Bulharsko a Rumunsko lákají sedm měsíců po vstupu zahraniční investory. Na Balkáně jim nabízejí levnou pracovní sílu a zatím i méně konkurenční prostředí. Od té chvíle sem daně a privatizační kampaň přitáhly desítky miliard dolarů zahraničních investic.

Není to navíc tak dávno, co vláda lákala k návratu statisíce pracovních emigrantů, protože „doma“ chyběla pracovní síla. V té době vesele utráceli lidé i stát, který se stihl v zahraničí zadlužit 85 miliardami eur. První signály krize se objevily už v první polovině roku 2008, nikdo na ně ale příliš nedal.

Půjčka od MMF

V loňském roce propukla krize naplno. Rumunsko si od MMF muselo půjčit 20 miliard dolarů, aby zachránilo svůj bankovní systém. Na řadu přišly drastické škrty - propouštění, snížení mezd, vyšší daně. Vyvrcholením byla i největší demonstrace za posledních dvacet let.

„Oproti předchozím třem letům, kdy od roku 2006 do roku 2008 rumunská ekonomika dynamicky rostla, se veškeré ukazatele makroekonomické propadly, pojďme hovořit v průměru o 30 procentech,“ uvedl Michal Holub, vedoucí bukurešťské kanceláře Czechtrade.

Přichází stabilizace ekonomické situace

Nyní se však situace pomalu stabilizuje, jak dokazuje i Mircea Borza z Obchodní rady Rumunska v ČR: „Pro letošní rok je tu několik důvodů, proč být optimisty. Agentura Moody's v posledních dnech upravila prognózu růstu rumunské ekonomiky na 2,3 procenta. Já jsem víc realista, myslím, že to bude něco kolem jednoho a půl procenta.“

Rumunsko ale nyní pociťuje dopady globální recese víc než kdo jiný. Výrazně se propadlo hlavně stavebnictví, které v posledních letech táhlo ekonomiku. Ta loni klesla o víc než 8 procent. I přesto se české firmy o rumunský trh pokoušejí a zájem o Rumunsko stoupá hlavně v posledních čtyřech až pěti letech.

Mircea Borza z Obchodní rady Rumunska v ČR

„Krize s sebou přinesla nejen negativa, ale i pozitiva. Na jedné straně vzrostla nezaměstnanost a ubylo zahraničních investic, na druhou stranu ale stoupla produktivita práce; půjčka od MMF také donutila centrální banku zvednout rezervy, které jsou nejvyšší v historii. Výsledkem je, že rumunská měna je teď na nejsilnějších hodnotách za poslední rok.“

Řada českých podniků začala svou expanzi na rumunský trh v 60. a 70. letech minulého století. Svou pozici ale po roce 89 neměly vůbec jistou.

Mezi největší rizika rumunského trhu patří oslabování domácí měny, časté změny daňových zákonů, vysoké úroky a nestabilní politická scéna. K minusům podnikání na rumunském trhu patří i nedostatečná infrastruktura, byť s jednou z nejhustších železničních sítí v Evropě. K plusům naopak rovná 16procentní daň. Od loňského května ale platí pro podnikatele i tzv. minimální daň.

České firmy pomalu expandují i do Rumunska

České firmy můžou v Rumunsku uspět se strojírenskými subdodávkami, ale šanci mají i stavební a lesní technika, potravinářský průmysl, energetika, životní prostředí. Privatizace otevírá možnosti v energetice, dopravní technice a v petrochemii. Podniky, které lze privatizovat, jsou v portfoliu státní agentury AVAS.

Zájemce by podle rumunského obchodního rady neměly odradit negativní zkušenosti některých českých firem. Ty, ač byly prohlášeny za vítěze tendru, nakonec neuspěly.

Mezinárodní měnový fond
Mezinárodní měnový fond
Více fotek
  • Mezinárodní měnový fond zdroj: www.alphabetics.info http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1383/138272.jpg
  • HDP Rumunska autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1393/139251.jpg