Reportéři ČT: Tunelář litoměřických fondů nalezen, ale nepotrestán

Praha/Litoměřice – V litoměřických fondech zmizely v 90. letech miliardy korun od tisíců drobných střadatelů. Ti od té doby čekají, než soudy usvědčí viníka, aby po něm mohli žádat náhradu škody. Reportéři ČT nyní objevili, že viníka už soud odhalil. Je jím miliardář Petr Sisák, bývalý šéf zkrachovalé První slezské banky. Rozsudek, o kterém veřejnost doposud neměla ani tušení, však akcionáře příliš neuspokojil. Soud Sisáka shledal vinným, ale nepotrestal ho.

Rozsudek, podle kterého Sisák tuneloval litoměřické fondy, je pravomocný od loňska. „Obžalovaný Sisák byl rozsudkem Okresního soudu v Litoměřicích odsouzen pro trestný čin porušování povinností při správě cizího majetku,“ informovala místopředsedkyně litoměřického okresního soudu Kateřina Bečanová. „Tou transakcí, která byla předmětem trestního řízení, poškodil obžalovaný zájmy akcionářů Českého národního investičního obchodně-podnikatelského fondu o částku 28 110 000 korun,“ upozornil okresní státní zástupce Zdeněk Hammer.

Sisák svou odpovědnost bagatelizuje

„Osobně je mi líto, že za tuto záležitost nesu za daného stavu odpovědnost sám, protože ke všemu došlo poté, co jsem se dostal do konfliktu s lidmi, kteří společnost přivedli k úpadku,“ uvedl Sisák ve své svědecké výpovědi.


Sisák škodu platit nebude

Sisáka sice soud shledal vinným, poškozené akcionáře ale miliardář odškodňovat nebude. „Pokud jde o otázky náhrady, v tom řízení se nikdo nepřipojil, a nebylo tedy o čem rozhodovat,“ podotkl Hammer. Jednoduše řečeno akcionáři nežádali náhradu škody. O probíhajícím řízení v této věci vůbec nevěděli. „Tím, že orgány činné v trestním řízení akcionáře vůbec nevyslechly a neinformovaly o možnosti přihlásit se s náhradou škody, znemožnily tak, aby se akcionáři vůbec mohli náhrady škody proti pachatelům domáhat,“ uvedla advokátka litoměřických fondů Hana Marvanová.

Poškozených akcionářů bylo více než sto tisíc. Dohromady přišli o více než miliardu. Zdá se ale, že povinnost informovat je nikdo neměl. „Neměli jsme povinnost ani orgány činné v trestním řízení ji neměly,“ tvrdí Hammer.

Proč nebyl Sisák potrestán?

Sisák nakonec vyvázl zcela bez trestu, nemusel jít ani do vězení, nevysloužil si ani podmínku. „U Okresního soudu v Litoměřicích bylo upuštěno od uložení souhrnného trestu, neboť byl pro obdobnou majetkovou trestnou činnost stíhán u Okresního soudu v Opavě, kde byl samozřejmě pravomocně odsouzen. Okresní soud v Litoměřicích dospěl k závěru, že uložení souhrnného trestu v daném případě není nutné,“ vysvětlila Bečanová.

Případ, ve kterém Sisáka odsoudil opavský soud, ovšem nijak nesouvisel s litoměřickými fondy, ale s jeho působením v První slezské bance rovněž v 90. letech. Sisák z něj vyvázl s osmiměsíční podmínkou. „JUDr. Petr Sisák se dopustil trestného činu porušování povinností při správě cizího majetku. Žádnou škodu nezpůsobil, neboť trestný čin byl spáchán ve stádiu pokusu,“ zdůvodnila mírnost rozsudku mluvčí Krajského soudu Ostrava Marie Kozová.

Vytunelování litoměřických fondů bylo ale mnohem závažnějším činem, než Sisákovy nekalé aktivity v První slezské bance. „Tady šlo o trestný čin, který byl dokonán,“ řekla o kauze litoměřických fondů Bečanová. Proč soud tedy Sisáka nepotrestal, zůstává záhadou.

Odborníci nad rozsudkem v litoměřické kauze kroutí hlavou

„Soud v daném případě usoudil, že za majetkovou škodu 28 milionů není třeba ukládat žádný trest. Proto ten rozsudek vzbuzuje pochybnost o své správnosti,“ míní vedoucí katedry trestního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jiří Jelínek.

„V podstatě ten rozsudek říká: Klidně si tady páchejte takovou trestnou činnost, vždyť se vám nic nestane,“ konstatovala bývalá Nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová.


Soudce litoměřického soudu Jaroslav Svoboda, který sporný rozsudek vynesl, se k případu odmítá vyjadřovat. „To je stará věc a já vám k tomu nic říkat nebudu,“ odvětil na dotaz České televize. Celou kauzu litoměřických fondů mohl projednat ještě krajský soud, který k případu příslušel jako odvolací. Petr Sisák i státní zástupce ale vzali svá odvolání zpět, a tak se případ na stůl krajského soudu nikdy nedostal.