Akademie věd radí zachovat limity těžby uhlí

Most/Praha - Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR (AV) doporučuje minimálně v příštích 20 letech zachovat současné územní ekologické limity těžby hnědého uhlí. Nepovažuje naopak za systémově správné a logické trvat na úplném odpisu zásob uhlí za limity. Měly by být převedeny do nebilančních zásob pro jiné využití než jen jako paliva. Vyplývá to ze stanoviska komise. Vláda schválila usnesení bránící v další těžbě uhlí za limity v roce 1991. Členové komise reagovali na současný tlak na prolomení limitů v souvislosti s úvahami o řešení hospodářské krize, o konkurenceschopnosti, energetické bezpečnosti domácího hospodářství a rostoucí nezaměstnanosti.

„Kdyby došlo k prolomení limitů v současné době, budou uhelné zásoby použity zejména ke spálení tohoto uhlí způsobem, který není technologicky moc efektivní. Spotřeba elektřiny v České republice v současné době tyto uhelné zásoby určitě nepotřebuje,“ uvedl předseda Komise pro životní prostředí Radim Šrám. Česko podle něj může značnou část své potřeby ušetřit, ať už úsporami či modernizací zdrojů.

Podle akademiků čeká v příštích letech uhelnou energetiku v Česku útlum. Uhlí by mělo ve stále větší míře získávat charakter cenné chemické suroviny pro inteligentnější využití než masivní pálení s nízkou účinností a vývoz elektřiny, a tím i životního prostředí kraje, do zahraničí.

Potřeba je teď především modernizovat zdroje a soustavy zásobování teplem pro obytnou a občanskou sféru, která je na rozdíl od elektroenergetiky výrazně zaostalá.

„Čas uplynulý od vyhlášení limitů ale nebyl využit pro výraznější změnu orientace našeho hospodářství od těžby a vývozu surovin a energie, od těžkého hutního, chemického a strojírenského průmyslu k sofistikovanějším výrobám s větším množstvím zhodnocení vstupů a vyšším podílem lidského umu a práce,“ píše se ve stanovisku.

Prolomení limitů by si vyžádalo likvidaci Horního Jiřetína a sousedních Černic na Mostecku. Skupina Czech Coal je připravena investovat do zpřístupnění zásob hnědého uhlí za územními limity v lomu ČSA firmy Litvínovská uhelná až 22 miliard Kč. Projekt zahrnuje pořízení nové těžební technologie včetně vypořádání zájmů a přesídlení obcí.

V dobývacím prostoru Litvínovské uhelné jsou zásoby 773 milionů tun uhlí. V případě rozšíření těžby za limity by bylo možné vytěžit minimálně 287 milionů tun, to by životnost lomu ČSA prodloužilo do roku 2068. V lomu je nyní do hranice limitů možné vytěžit asi 37 milionů tun uhlí.

Komise poukazuje na zvýšenou nemocnost,

snížený věk dožití a zpomalený vývoj dětí u obyvatel v oblasti severočeské hnědouhelné pánve, což prokázaly výzkumy z posledních 20 let. S důlní činností souvisejí podle akademiků i problémy s obnovou lesních porostů a snahou o návrat původních dřevin a rostlinných i živočišných druhů do oblasti, pokračování těžby za limity je rizikové i z hlediska geologické nestability podloží.