Mezinárodní měnový fond bude mít možná bratra v eurozóně

Brusel – V eurozóně možná vznikne sourozenec Mezinárodního měnového fondu (MMF). Státy užívající euro totiž uvažují o vytvoření vlastního měnového fondu, který by měl poskytovat půjčky státům v nouzi. Nyní je totiž finanční pomoc v rámci zemí eurozóny zakázána, což pociťuje silně zadlužené Řecko. Řecký premiér Jorgos Papandreu dnes během návštěvy v USA uvedl, že Řecko vytvoření evropského fondu podporuje. Příznivě se vyjádřila taktéž německá kancléřka Angela Merkelová, která fond označila za „dobrý a zajímavý nápad“. Mohl by podle ní mimo jiné i odradit spekulanty.

Fond by podle Merkelové mohl odradit spekulanty od eura

Vytvoření fondu by podle německé kancléřky bylo především signálem pro finanční trhy, že spekulace nefungují. Evropská společná měna přitom v posledních měsících oslabuje především kvůli vývoji v Řecku, které se ocitlo ve vážných problémech kvůli velkým dluhům.

S podobnými, i když ne tak vážnými problémy se potýkají i další země eurozóny. Někteří evropští politici z těchto důvodů obviňují některé investory, že spekulují nejen na řecký bankrot, ale i na rozpad celé eurozóny.

Na vznik fondu panují rozporuplné názory

Eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn:

„Evropská komise je připravena vznik takového evropského nástroje, který by pomohl členům eurozóny, navrhnout.“

Jako první z politiků se k plánům na vznik fondu vyjádřil německý ministr financí Wolfgang Schäuble, což podporuje dohady, že jde o společný výplod německé a francouzské diplomacie. Evropská komise by se mohla vznikem fondu zabývat už na svém úterním zasedání ve Štrasburku.

Německý ministr financí Wolfgang Schäuble:

„My neplánujeme vznik instituce, jež by měla soupeřit s Mezinárodním měnovým fondem, ale pro vnitřní stabilitu eurozóny potřebujeme instituci, která má zkušenosti a pravomoci MMF.“

Je to ale právě jeho vláda, která během víkendu odmítla Řecku poskytnout finanční pomoc. Řecko tíží dluhy ve výši 300 miliard eur, podle guvernéra tamní centrální banky však země zahraniční pomoc potřebovat nebude. I kdyby to však bylo třeba, nový fond Řecku nepomůže.

Kvůli legislativním procedurám v EU bude jeho vznik nějaký čas trvat a není vyloučeno, že se proti jeho vytvoření mohou postavit některé členské státy. Například podle člena bankovní rady Evropské centrální banky Jürgena Starka by evropský fond porušoval evropská pravidla. A není jediný, komu se plánovaný fond nezdá.

Malte Fischer, komentátor z Wirtschaftswoche

"Ze společenství států, které mají pojit zdravé veřejné finance udělá unii dluhů a přesunů peněz – a Německov ní bude mistr placení."

„Státy, které pohrdají těmi pravidly, ty potřebují metodu cukru a biče, ty nepotřebují pomoc, ty potřebují tvrdé podmínky a musíte kázeň dodržovat, jinak ta eurozóna dřív nebo později zkrachuje,“ uvádí Aleš Michl, analytik Reiffeisenbank.

V EU je v současnosti stanovena hranice celkového dluhu na 60 procent hrubého domácího produktu. Do fondu by mohly přispívat jen státy, které taková pravidla porušují. Země eurozóny by ročně platily například jedno procento z objemu nad tuto hranici, kterou v současnosti porušuje celá řada evropských zemí. Stejný mechanismus by platil i v případě ročního rozpočtového schodku, u nějž je limit stanoven na tři procenta HDP a porušuje jej mimo jiné i Česko.