Havel: Češi neopustili ideály sametové revoluce, chyby se ale staly

Praha - Česká republika během uplynulých 20 let neopustila základní ideály sametové revoluce v roce 1989, i když se staly chyby, řekl dnes při hodnocení kulatého výročí zásadního společenského obratu exprezident a zakladatel Občanského fóra Václav Havel. Připomněl, že paměť národa je základním předpokladem a součástí jeho identity. Mnohé činy ale podle Havla nejsou nazírány na pozadí porozumění dobové situaci. Mladí lidé, kteří tu dobu nezažili, tak podle něj mohou mít falešný a zkreslený pohled a mohou i někomu křivdit. Exprezident zároveň přiznal, že se hluboce mýlil, když si myslel, že rekonstrukce rozvrácené občanské společnosti přijde dřív: „Je to opravdu úkol na desetiletí.“

„Napáchali jsme spoustu chyb, ale zároveň jsme se možná ještě většímu počtu chyb vyhnuli… Můžeme, jak chceme, žbrblat a nadávat na současnou situaci, ale stěží můžeme říct, že jsme opustili cestu, na kterou jsme se rozhodli tehdy vydat,“ řekl Havel. Jako svou naději pro budoucnost vidí mladou generaci.

Rozhodující politické funkce dnes podle Havla zastávají lidé kolem 50 let: „Jsou to lidé, kteří své sebeuvědomování prožívali ve zvlášť pochmurné době takzvané normalizace.“ Ta podle Havla poznamenala nejen je, ale i jejich děti, které vyrůstaly v atmosféře strachu: „Dříve či později přijde chvíle, kdy do veřejného života začnou vstupovat děti těchto děti. Od toho si slibuji, že prostor důkladně prosvětlí a pročistí a nebudeme muset tolik nadávat na politiku.“ Do veřejného života tak podle exprezidenta přijdou lidé, kteří si budou umět díky přirozenému demokratickému sebevědomí vydobývat důvěru.

Podle senátora za ODS a spoluzakladatele Občanského fóra Alexandra Vondry šli všichni před dvaceti lety do něčeho, o čem nemohli tušit, jak dopadne: „Strach, který mezi lidmi stále přetrvával, byl najednou pryč. Sebevědomí a nálada v ulicích bylo něco úžasného, co já jsem za svůj život nikdy do té doby nezažil.“ Měli jsme podle něj to štěstí, že se česká revoluce odehrávala v poměrně příznivém prostředí: „Amerika byla na vrcholu, sovětské impérium se hroutilo, Evropa se nadechovala k další integraci.“

Bývalý prezident na konferenci reagoval i na obviňování, že po revoluci jen toužil po moci a dělal si kampaň, aby se stal prezidentem. „Prohlašuji, že to bylo trochu jinak. Dlouho jsem se zdráhal, nechtěl jsem tu funkci přijmout, ale nakonec jsem pochopil jednu věc. Občanské fórum s volbou prezidenta spojilo celé své úsilí.“ Nezvolit prezidenta, který reprezentuje toto antitotalitní hnutí, by proto podle Havla znamenalo vlastně prohru: „A já nechtěl, aby Občanské fórum prohrálo.“

Havel upozornil i na ideovou vyprázdněnost politických stran, které podle něj mají kulturní a duchovní hodnoty až jako přílepek za materiální základnou: „Postkomunistické státy čeká ještě mnoho práce, aby překonaly tento materialismus a technokratismus.“ Podle Vondry chybí v politice slušnost, snaha a umění se dohodnout a základní úsilí respektovat určitá pravidla hry: „Pak už nikdo nevěří nikomu a vše se redukuje na pouhou hru a boj o moc.“ Podle Žantovského je ale na voličích, aby si vybrali, kdo je slušný politik a kdo ne: „Potkal jsem celou řadu slušných lidí v politice, ale bohužel jich bylo míň.“

Václav Havel:

0„Za velmi smutný považuji fakt, že existují lidé, kteří se celý život jako občané angažovali za svobodnější poměry a byli celý život pronásledováni, ale do penze jdou s mikroskopickým platem. Jejich mučitelé a estébáci mají ohromné platy, odškodné a navíc úspěšně podnikají.“

První polistopadový prezident někdejšího Československa a posléze Česka uspořádal setkání s novináři kvůli velkému zájmu novinářů o rozhovor při příležitosti 20. výročí pádu železné opony v Evropě. Tiskovou besedu pojal v duchu prvních „polistopadových“ setkání s médii. Na pódium divadla Na zábradlí si pozval i spoluzakladatele Občanského fóra Jiřího Křižana a Alexandra Vondru, debatu moderoval bývalý mluvčí OF Michael Žantovský.