Ústavní soud: Sterilizovaná Romka peníze nedostane

Brno - Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost Heleny Ferenčíkové, která za nechtěnou sterilizaci vysoudila omluvu od vítkovické nemocnice, ale nezískala požadovanou peněžní náhradu. Soudy rozhodly, že nárok na milionové odškodnění je promlčený. Ústavní soudci nyní jejich stanovisko potvrdili. V roce 2005 šlo o první případ nedobrovolné sterilizace romské ženy, jenž se dostal k soudu. Proti rozhodnutí Ústavního soudu v Česku neexistuje opravný prostředek. Ferenčíková ještě může podat stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

Krajský soud v Ostravě a Vrchní soud v Olomouci rozhodly, že se lékaři dopustili protiprávního jednání, když provedli sterilizaci bez kvalifikovaného souhlasu tehdy devatenáctileté ženy. Zasáhli tak do jejího zdraví a soukromí. Zároveň ale soudy uvedly, že nárok na peněžitou satisfakci podléhá promlčení v takzvané obecné tříleté lhůtě. Ta vypršela v říjnu 2004, zatímco žalobu Ferenčíkové krajský soud dostal až v roce 2005.

„Velké překvapení to pro mne není. Čekala jsem, že stížnost zamítnou,“ řekla dnes Ferenčíková. Dodala, že o finanční odškodnění bude usilovat dál: „Poradím se ještě s advokátkou a zvážíme další postup.“ Advokátka Ferenčíkové v ústavní stížnosti poukázala na závažnost zásahu do práv sterilizované ženy. „Aplikací obecné promlčecí lhůty byla odepřena ochrana základním právům a důstojnosti stěžovatelky,“ argumentovala ve stížnosti. Námitka promlčení je prý v tomto případě v rozporu s dobrými mravy. Dále poukázala na to, že judikatura se ohledně promlčení průběžně měnila.

Soudci námitky nepřijali

Ústavní soudci označili námitky za neopodstatněné. „ÚS konstatuje, že ve věci rozhodující soudy rozhodly věcně správně a zcela v souladu se zákony,“ uvedla v usnesení čtvrtého senátu soudkyně zpravodajka Vlasta Formánková. Podotkla, že v roce 2008 rozkolísanou judikaturu sjednotil velký senát Nejvyššího soudu, a to zcela v souladu s rozhodnutím v kauze Ferenčíkové.

Lékaři Ferenčíkovou sterilizovali při porodu druhého dítěte. Tvrdili, že postupovali v jejím zájmu, protože už podruhé rodila císařským řezem. Podle nemocnice matka se zákrokem souhlasila, byla poučena a v dokumentaci je její podpis. Ferenčíková ale tvrdí, že nevěděla přesně, co podepisuje, protože prožívala porodní bolesti. Zákrok si nepřála, chtěla mít další děti.

Případy sterilizace v Česku:

Podle některých aktivistů prodělaly sterilizaci na Ostravsku za podobných okolností až desítky romských žen. O problému se v Česku začalo hovořit na podzim roku 2004, když Evropské středisko pro práva Romů zveřejnilo podezření z nucených sterilizací. Ústavní soud už letos v březnu odmítl stížnost Ivety Červeňákové. Nejnovější známý případ nechtěné sterilizace romské ženy se podle aktivistů stal v roce 2007.


Podle ministra pro lidská práva a menšiny Michaela Kocába je odpovědností státu zaujmout stanovisko, které by respektovalo právo na lidský život a zohlednilo trvalé následky sterilizace: „Takový návrh v současné době připravuji.“ V nejbližší době ho ministr hodlá předložit k projednání vládě.