Dva bývalí předsedové MNV a dva prokurátoři - tedy jen zlomek možných viníků z té doby - se zpovídají z porušení povinnosti veřejného činitele. Podle mluvčího Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu Jana Srba byly dva z případů ze strany soudů zastaveny z důvodů promlčení nebo amnestie z roku 1960; tato rozhodnutí nicméně nejsou pravomocná, protože státní zástupci se odvolali.
Snahu trestat zločiny spáchané na soukromých zemědělcích a jejich rodinách komplikuje hlavně časový odstup a obtížná dostupnost či neúplnost spisových materiálů, které mnohdy zcela chybějí.
O nápravu křivd a potrestání viníků, kteří stáli za vyháněním zemědělských rodin z půdy, se dlouhodobě zasazuje i Konfederace politických vězňů. Podle historika Václava Rumla z Ústavu pro studium totalitních režimů byly podle některých zdrojů v letech 1951 až 1954 vystěhovány tři až čtyři tisíce rodinných celků.