Soudci, kteří byli v KSČ, mohou soudit kauzy týkající minulosti

Brno - Členství v předlistopadové KSČ samo o sobě nevylučuje soudce z rozhodování kauz, jež se nějak vztahují k totalitní minulosti Česka. Rozhodl tak Ústavní soud (ÚS) v případě stížnosti právničky Šárky Weberové. Podle soudu je třeba hodnotit angažovanost každého soudce individuálně, „s přihlédnutím k jedinečným okolnostem“. Tento stálý postoj české justice často kritizují antikomunisté, podle nichž nemohou bývalí straníci některé kauzy rozhodovat nezávisle.

Weberová natočila v roce 1998 pro Českou televizi reportáž o tehdejší soudkyni Městského soudu v Praze Stanislavě Píchové. Mimo jiné v ní uvedla, že Píchová před listopadem 1989 patřila do úzké skupiny soudců určených k rozhodování v politických procesech. Weberová zaujala jako publicistka názor, že justice se měla po roce 1989 od podobných lidí očistit.

Píchová podala žalobu na ochranu osobnosti, kterou sice loni stáhla, ale Weberová jako vedlejší účastnice řízení poté přesto podala námitku podjatosti proti soudkyním odvolacího Vrchního soudu v Praze Ludmile Říhové a Zdeňce Ferešové. Podle Weberové byly obě členkami KSČ a zastávaly funkce v základních organizacích. Nejvyšší soud námitku zamítl, což nyní potvrdil také Ústavní soud.

Ústavní soudci připomněli, že podle zákona stanovujícího některé předpoklady pro výkon funkcí ve státních orgánech není prosté členství v KSČ skutečností, jež by obecně vylučovala soudce z rozhodovacího procesu. Ústavní soud nevzal v potaz ani to, že podle Weberové připomínají životní dráhy Říhové a Ferešové osud soudkyně Píchové. Ani to není důvod k rozhodnutí o podjatosti. „Takový výklad by v důsledku znemožnil projednávání občanskoprávních či trestních věcí týkajících se politických, ekonomických a vůbec společenských poměrů před listopadem 1989,“ stojí v usnesení. Už v dřívějších rozhodnutích ústavní soudci uvedli, že členství v KSČ samo o sobě nevylučuje soudce z restitučních věcí.

Antikomunisté soudy kritizují

Kvůli vysokému počtu údajných bývalých členů KSČ čelil Vrchní soud v Praze opakované kritice antikomunistů. Upozorňoval na to například bývalý studentský vůdce a senátor Martin Mejstřík. Kardinál Miloslav Vlk zase ostře kritizoval to, že ve sporu o katedrálu svatého Víta spolurozhodoval na Nejvyšším soudu bývalý člen strany František Ištvánek.

Píchová se podle Weberové před rokem 1989 údajně podílela například na odsouzení chartistů Michala Kobala a Ivana Maňáska. Dostali nepodmíněné tresty vězení za šíření tiskovin „namířených proti socialistickému řízení“. Potrestala také dva činovníky Jazzové sekce za údajné hospodářské delikty spočívající v distribuci materiálů vydaných sekcí. Weberová v reportáži kritizovala i jeden z polistopadových verdiktů Píchové. Soudkyně potrestala někdejšího příslušníka StB za týrání písničkáře Vlastimila Třešňáka před jeho emigrací pouze pokutou 50 000 korun. Rozhodnutí bylo později zrušeno. Ústavní soud už v roce 2007 kvůli porušení práva na svobodu projevu zrušil rozsudek, podle kterého se měla Česká televize za reportáž o Píchové omluvit.

Alegorie Spravedlnosti
Alegorie Spravedlnosti