Venkovní výstava představuje osudy lidí, kteří se nesmířili s bezprávím totalitních režimů 20. století a byli ochotni bojovat proti zlu. Vzpomínky válečných veteránů a politických vězňů začalo občanské sdružení Post Bellum natáčet před deseti lety. Do této chvíle shromáždilo více než tisíc nahrávek. Lidé si mohou příběhy poslechnout i na internetové stránce Pamět národa. Digitální archiv je využíván i ve výuce na základních a středních školách.
„Chceme ukázat prostřednictvím událostí 20. a 21. století, že dějiny jsou souvislé a je velmi důležité se z minulosti poučit, abychom byli připraveni odrazit nedemokratické projevy,“ uvedl ředitel občanského sdružení Post Bellum Mikuláš Kroupa. Sdružení se pamětníků ptalo i na to, jak vnímají listopad 1989. Výsledky jsou podle Kroupy alarmující: „Pamětníci se ve většině případů cítí být v ohrožení. Mají strach, že hodnoty, o kterých hovoří, se ze společnosti vytrácejí. Mají obavy z toho, že se moderní dějiny na základních a středních školách nevyučují.“ Podle Kroupy ale nejde jen o pasivní sběr pamětí, ale i o postihnutí všech sociálně naléhavých otázek, k nimž patří rasismus, asociální jevy nebo úpadek tradiční rodiny.
Dvě desetiletí po sametové revoluci se podle zakladatelů ukazuje, že společnost rychle zapomíná na totalitní minulost a stává se konformní. Lidé jsou lhostejní k chování politiků a úředníků a tolerují negativní jevy, které ohrožují demokracii. Objevují se i snahy tendenčně vykládat nedávnou minulost a manipulovat s historickými událostmi. Fond bude proto financovat i aktivity, které budou připomínat lidem, že demokracii je nutné neustále pěstovat. Vedle natáčení rozhovorů s pamětníky by tak měly vzniknout nové osvětové a vzdělávací projekty, například přednášky, výstavy, různé učební pomůcky, filmy nebo divadlo.