Lékaři často předepisují antibiotika zbytečně, na některé nemoci pak neúčinkují

Praha – Na dnešek připadá Evropský antibiotický den, který je zaměřen na osvětu laiků i lékařů. Stále častěji totiž lékaři předepisují antibiotika „jen pro jistotu“ i na onemocnění, na která nezabírají, hlavně na virové infekce. Kvůli tomu pak antibiotika přestávají účinkovat, protože si proti nim viry vytvoří rezistenci. Aktuálně se teď hodně mluví o prasečí chřipce – jejímu šíření ale antibiotika nezabrání, protože nezabírají na virová onemocnění. Pacient by je měl dostat na bakteriální komplikace, jako je například zápal plic. „Antibiotika užívají lékaři v léčbě už mnoho desítek let, přesto dělají chyby v jejich používání, a účinnost antibiotik tím klesá,“ upozornila ministryně zdravotnictví Dana Jurásková.

Podle primáře antibiotické stanice Nemocnice Na Homolce Vlastimila Jindráka už je antibiotická rezistence hrozbou pro veřejné zdraví. Přispělo k tomu i to, že v devadesátých letech psali praktici přes 40 procent antibiotik na virové infekce, tedy zbytečně. V polovině případů dokonce sahali k nákladnějším antibiotikům, i když by pacientovi stačil klasický penicilin.

Projekt cílené osvěty v ordinacích praktických lékařů sice následně přispěl k tomu, že se zbytečné předepisování antibiotik snížilo, v posledních zhruba pěti letech ale spotřeba a zbytečné předepisování pod marketingovými tlaky výrobců opět stoupla. Rezistence roste a hrozí, že lékaři budou složitě hledat pro některé vážně nemocné pacienty účinný lék.   

Až polovina antibiotik se spotřebuje zbytečně

„Ročně zaplatí zdravotní pojišťovny v Česku zbytečně 380 milionů korun za neadekvátní preskripci v ordinacích praktiků jen u čtyř vybraných antibiotik, která jsou masivně podporována reklamou,“ upozornil Jindrák. Celkově se v Česku spotřebují ročně antibiotika za 2,5 až tři miliardy korun, z nich podle Jindráka 40 až 50 procent zbytečně.   

Systematická kampaň proti zneužívání antibiotik pomohla například Francii k tomu, že výrazně snížila jejich spotřebu. „Podařilo se přesvědčit veřejnost, aby od každé návštěvy lékaře neočekávala antibiotika,“ vysvětlil. Kampaň se podle něj vyplatí i ekonomicky - z jednoho eura vloženého do kampaně získala Francie 14 euro na uspořených antibiotikách.   

V Česku proto zhruba 4500 praktiků dostane monotematické číslo odborného časopisu, v němž bude na 60 stránkách podrobný návod užití antibiotik na nejrůznější bakteriální komplikace. Znalosti uplatní i při léčbě komplikací prasečí chřipky, kde u vážně oslabených pacientů hrozí častěji zápal plic.