Pithart: V listopadu nebyl Havel veřejnosti vůbec znám

Praha - Kdyby v roce 1989 byla přímá prezidentská volba, pak by zřejmě Havel zvolen nebyl. Podle senátora a přímého účastníka sametové revoluce Petra Pitharta nebyl později zvolený prezident a ikona přelomových okamžiků Václav Havel vůbec znám na venkově. Tehdejší první průzkumy dávaly Ladislavu Adamcovi 8 procent, Alexandru Dubčekovi 7 procent a Václavu Havlovi 1 procento hlasů. Pro spoustu lidí to byla neznámá tvář, když se Havel poprvé objevil v televizi v prosinci roku 1989. Alexandra Dubčeka bylo třeba nejdřív zvolit poslancem a později i předsedou parlamentu a učinit z něj jakousi „dvojku“, aby nedošlo k rozpadu země už v devadesátém roce. Z těchto důvodů prosadilo Občanské fórum nepřímou volbu.

Co se týče konspiračních teorií, zda stále zůstává něco nevyřčeného či zda se nějaký důležitý moment sametové revoluce skrývá, je Pithart silně skeptický. Podle něj není co zapírat; navíc vše bylo natáčeno na magnetofonové pásky. Sametová revoluce je tak prvním zcela zaznamenaným převratem, včetně přípravných rozhovorů před jednáními. Celý archiv záznamů už dvakrát vyšel jako Zrychlený tep dějin. Obvyklé tendence hledat za každou historickou událostí tajné machinace a spiknutí považuje senátor za alibismus. „Lidé si tím odůvodňují svoji pasivitu a lenost. Je to takové to: 'To nemá cenu, nebudeme nikomu dělat šaška, mámo…',“ dodává.

Před listopadem nikdo nic netušil, ani mocní ani bezmocní. Určitě se daly vysledovat nějaké geopolitické náznaky – Gorbačov dal všem pohlavárům najevo, že nebude zasahovat. Pithart nerad nazývá listopadové události pojmem revoluce: "To se mělo vyjít do ulic už v pětaosmdesátém, když nastoupil Gorbačov. To by byla revoluce. S rizikem a oběťmi. Takhle jsme byli v podstatě, vyjma Rumunska, poslední. Revoluce je silné slovo." V roce 1989 jsme měli malé sebevědomí na změnu, čekalo se, že to u nás bude trvat roky. Pohled na věc nezměnil ani pád Berlínské zdi. Byli jsme stále převálcovaní zmarem osmašedesátého.

Disident chtěl jen jednat, ale strana jim rovnou dala moc

Je možné, že se v KSČ na konci osmdesátých let trochu očekávalo, že se mírným otřesem trochu pozmění obsazení vrcholných funkcí. Ale ani po dvaceti letech se neví, kdo by to mohl být a proti komu by byl. Možná za tím stál Štěpán a Adamec, kteří mohli mít určité „reformní nálady.“ Adamec měl vůbec určité netypické rysy komunistického pohlavára, protože se hodně dohadoval s tehdejší vládou i s vedením strany. Asi události vytušil trochu dopředu a byl tak ochoten jednat s opozicí. Proto se stal naším prvním partnerem pro debatu, dodává Pithart. Důvod jeho kroků vidí hlavně ve snaze dosáhnout na post prezidenta. A právě o této volbě se později jednalo poprvé s celou tehdejší stranou.

Na ožehavou otázku, zda jsme se tehdy nevyrovnali s komunisty až příliš sametově a zda neměla být strana zakázána, reaguje Petr Pithart vzpomínkou na okamžik z 6. 1. 1990. Tenkrát jel Havel už jako prezident do Brna, aby se setkal v divadle s vysokoškolskými studenty. A tam se někdo poprvé (konkrétně britský filozof Roger Scruton) veřejně zeptal, zda bude strana přímo zakázána. Havel otázku nečekal – komunisté do té doby ustupovali, bylo by to jako „střelit do týla někoho, kdo se vzdává“. Přenechal tedy otázku právě Pithartovi, který řekl: „Víte, já jsem přesvědčen, že daleko lepší než zakázat bude porážet je ve volbách.“ Odpověď se setkala s úspěchem a mohutným potleskem. Komunistům se tehdy věštilo méně a méně hlasů, což je v silném kontrastu s dnešními patnácti procenty… V procesu transformace se udělalo spoustu chyb, kapitalismus se zkraje nepředvedl z nejlepší stránky, a tak vzniklo mnoho situací, které dovolují lidem protestovat – volit opozici či v krajním případě komunisty.

Na závěr se bývalý předseda vlády zamýšlí nad dnešním stavem společnosti a politiky. Je podle něj tolik malérů - i v souvislosti s velkou krizí, že by to mohla být možnost pro nový začátek. Krize je už od antiky příležitost: „Otřes - a teď se vzpamatuj! Začni znova a líp!“ Snad je teď ta správná chvíle, doufá. Kdyby si to nemyslel, tak by prý musel utéct…

Národní třída 17.11.1989 - studenti si sedají na zem
Národní třída 17.11.1989 - studenti si sedají na zem
Více fotek
  • Národní třída 17.11.1989 - studenti si sedají na zem autor: Archiv UK, zdroj: Přírodovědecká fakulta UK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1185/118495.jpg
  • Bývalý šéf pražských komunistů Miroslav Štěpán autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1241/124038.jpg
  • Heslo KSČM autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1209/120806.jpg