Odchod Jakeše - neustál kritiku a složil funkci generálního tajemníka

Praha – Československá náměstí už několik dnů plní nespokojení občané a připravuje se generální stávka, která má dát režimu jasně najevo, že je konec. 24. listopadu 1989 probíhá i večerní schůzka ÚV KSČ, která se stane jedním ze zlomů probíhajících revolučních událostí roku 1989. Celé tehdejší předsednictvo skládá po kritice vlastní strany funkce, a to včetně generálního tajemníka Miloše Jakeše, kterého v čele komunistické strany střídá Karel Urbánek.

Atmosféra ve straně je vážná. Diskutující kriticky hodnotí práci vedení strany a vyslovují požadavek, aby byly provedeny kádrové změny a byl připraven akční postup strany pro nejbližší období. V sedm hodin večer si bere slovo generální tajemník Miloš Jakeš a přítomným oznamuje, že on, celé předsednictvo a sekretariát ÚV KSČ dávají funkce k dispozici.

Česká televize tehdy informuje, že nyní už bývalý generální tajemník je přesvědčen, že nově zvolené stranické orgány přispějí k tomu, aby se proces přestavby a demokratizace uskutečňoval rozhodněji. V sálu Laterny magiky mezitím probíhají další jednání zástupců Občanského fóra, kteří se o Jakešově rezignaci dozvídají z televize. „Já jsem si to skutečně vychutnával a sestavil jsem tu větu tak, aby ta podstata byla až v posledních dvou slovech,“ vzpomíná hudební kritik Jiří Černý, který novinku do sálu přinesl.

Video Reportáž Daniela Takáče
video

Reportáž Daniela Takáče

Jakeše vystřídal v čele ústředního výboru Karel Urbánek. V tajných volbách pro něj hlasovalo 136 straníků, sedm bylo proti. V nové funkci se ale dlouho neohřál. V prosinci KSČ funkci generálního tajemníka ruší a předsedou strany volí Ladislava Adamce.

Úryvky z Jakešova projevu:

„Situace, před níž dnes stojíme, je vážná. Jsme však přesvědčeni, že není bezvýchodná. Je řešitelná, ale za podmínky, že strana přejde do protiofenzivy, prokáže schopnost získat seriózním a citlivým přístupem většinu pracujících, včetně mládeže.“         

„Převážná většina našich pracujících chápe, že o naší budoucnosti rozhoduje jen a jen činorodá práce, iniciativa, podnikavost. Nepokoje, chaos, jakékoliv, byť jen krátkodobé stávky, pokud zasáhnou pracoviště, by měly dalekosáhlé důsledky… Ti, co za každou cenu chtějí organizovat v pondělí generální stávku, i ti, kteří podléhají tlakům, by si měli uvědomit, k čemu všemu to může vést, jaké ztráty to může způsobit. Nejde jen o ztráty ekonomické.“