Rektoři podpořili reformu financování vědy, chtějí ale změny

Praha - Rektoři pěti pražských vysokých škol dnes podpořili změny ve financování vědy. Více peněz na výzkum by totiž dostaly právě univerzity, neboť jejich činnost se na výsledcích české vědy podílí 53 až 54 procenty. Změnit by se ale podle rektorů mělo hodnocení vědeckých výsledků - mělo by se kvůli objektivitě lišit podle jednotlivých oborů. S novými pravidly ale nesouhlasí Akademie věd ČR, které by od příštího roku měly klesnout dotace na úkor Grantové a nově vznikající Technologické agentury - její zaměstnanci jsou prý efektivnější, vysoké školy prý totiž zaměstnávají na plný úvazek 2,5krát více badatelů než akademie. Vláda si od nového systému slibuje větší konkurenci a efektivní rozdělení peněz.

Od nového roku by se mělo podle vládních návrhů změnit posuzování výsledků vědeckého bádání. Přednost by měly dostat projekty, které budou dobře využitelné v praxi. Školy by proto na svých výzkumech měly úžeji spolupracovat se soukromými firmami. „Vysoké školy jsou na tom s výzkumem dobře. Jakýkoli systém, který dává dostatek peněz, je pro vysoké školy přijatelný,“ uvedl ve Studiu 6 prorektor ČVUT Ladislav Musílek.

Rektoři se však shodli, že některé parametry jsou nastaveny špatně a jednotlivé oblasti bádání by se měly posuzovat podle více kritérií, a to jak kvalitativních, tak kvantitativních. „Samotná myšlenka reformy je dobrá - financovat výzkum podle výsledků, a tedy ta dobrá pracoviště. Druhou otázkou je, jestli jsou parametry této reformy nastaveny správně,“ myslí si Musílek. Problém vidí například v tom, že humanitní obory jsou hodnoceny stejně jako přírodovědné a vydání knihy má stejnou váhu jako vydání článku ve významném časopise. Akademie věd navíc podle něj trpí zejména přílišným zaměřením na aplikovaný výzkum. Její další výstupy nejsou dobře bodově ani finančně ohodnoceny.

S akademiky za jeden provaz

S novou reformou zásadně nesouhlasí Akademie věd. Přitom někteří badatelé učící na vysokých školách pracují zároveň i v akademii. Té by se měl v příštích letech zkrátit rozpočet až o polovinu. Akademici reformě vytýkají hlavně to, že dává důraz na aplikovaný výzkum rychle využitelný v praxi. Přesto dnes rektoři ujišťovali, že mají s akademiky společný cíl, a tím je rozvoj české vědy. Podle rektora Univerzity Karlovy Václava Hampla není tak důležité, kde leží hranice mezi vědou na akademii a na vysokých školách, podstatné je to, aby celkově peníze na vědu neklesaly.

V září na zasedání České konference rektorů se šéfové českých vysokých škol jednoznačně vyslovili pro podporu reformy. Tu prosadila vládní rada pro výzkum a vývoj, v níž někteří z akademiků zasedají. S reformou financování ovšem nesouhlasí badatelé z Akademie věd, v Praze kvůli tomu už několikrát demonstrovali. Ani vědci na vysokých školách nejsou v názoru na tyto změny jednotní, mnoho z nich totiž kromě univerzity pracuje zároveň i v některém ústavu akademie.


Dnešní akce se koná u příležitosti pátečního Dne vědy na pražských vysokých školách. Tiskové konference se zúčastní rektor Univerzity Karlovy, Českého vysokého učení technického, Vysoké školy ekonomické, České zemědělské univerzity a Vysoké školy chemicko-technologické.