Náhubkový zákon se do konce roku nezmírní

Praha – Zmírnění tzv. náhubkového zákona do konce roku neprojde, ČSSD totiž dnes ve sněmovně zabránila přijetí úpravy ve zrychleném řízení. Poslanci začali normu projednávat po řadě odkladů, první kolo schvalování ale v závěru jednacího dne nedokončili. Ministr pro lidská práva Michael Kocáb věří, že se předlohu podaří schválit alespoň do voleb.

Vládní novela má podle ministra upravit poměr mezi právem na soukromí a na svobodu projevu, neboť náhubkový zákon dává prvnímu z těchto práv přednost. Novela má proto mimo jiné umožnit zveřejnění informací o účastnících trestního řízení, pokud je to ve veřejném zájmu. „Tímto veřejným zájmem může být zájem na informovanosti veřejnosti a na veřejné kontrole nad politickým děním,“ uvedl Kocáb.   

Znamenalo by to podle něj, že novináři už nebudou moci být trestáni za zveřejnění některých informací. Až soud by pak musel případně rozhodnout, zda byl v konkrétní kauze silnější veřejný zájem nebo právo na ochranu soukromí dotčených osob, míní Kocáb, jehož do vlády nominovala Strana zelených. Novela podle něj také omezuje zákaz zveřejňovat informace o obětech trestních činů. Poslankyně zelených Kateřina Jacques připomněla, že náhubkový zákon je předmětem kritiky mezinárodních institucí a organizací a že senátoři z různých stran zákon napadli u Ústavního soudu. 

Novela náhubkového zákona, s níž vláda přišla koncem léta, by měla také snížit na pětinu pokuty za porušení jinak platného zákazu, který se měl původně týkat hlavně obětí trestných činů. Zákaz zveřejňování informací z policejních odposlechů, které nebyly použity jako důkaz v soudním jednání, novela zachovává.   

Trestní zákon a trestní řád v současné podobě zakazují od 1. dubna zveřejnit identitu podezřelých a obětí některých trestných činů a citovat z policejních odposlechů. Média kritizovala především příliš tvrdé sankce - pětileté vězení či pětimilionovou pokutu. Vládní návrh počítá se snížením pokuty za daný přestupek u fyzických osob, a to z jednoho milionu korun na maximálně 200 tisíc korun, a z pěti milionů na jeden milion korun u právnických osob.