Senát schválil odškodnění za rok 1968, krajská referenda zamítl

Praha - Oběti okupace Československa v roce 1968 se pravděpodobně dočkají řádného odškodnění. Jednomyslně to dnes přijal Senát, který tento návrh před půldruhým rokem předložil. Podle tvůrců předlohy by stát na odškodnění neměl vyplatit celkem více než 30 milionů korun. Senát také podle očekávání dnes zamítl uzákonění pravidel krajského referenda. Návrh ČSSD se vrací do sněmovny, která může senátní veto přehlasovat.

 

 

Schválená novela má napravit stav, kdy je odškodnění odepíráno lidem, kteří se domohli určité finanční satisfakce již podle komunistických norem. Jim by se celkové odškodnění pouze snížilo o již vyplacenou částku, což by zachovalo spravedlivý a rovný přístup ke všem obětem okupace. Poškození by mohli o řádné odškodnění požádat ministerstvo vnitra do konce příštího roku.

Komunistický občanský zákoník podle autora návrhu Jiřího Lišky (ODS) sledoval pouze materiální aspekt odškodnění. Zákon z roku 2005, podle kterého oběti okupace vojsky Varšavské smlouvy nebo pozůstalí obětí mohou od státu dostat jednorázové finanční odškodnění od 30.000 do 150.000 korun, tak podle Lišky vytvořil nerovnost mezi poškozenými občany co do vyplacené částky. Mnozí žadatelé byli nyní odmítnuti, protože už jednou odškodněni byli, přestože za komunismu mohli získat mnohem nižší kompenzaci.

Senátoři krajská referenda odmítli 

Návrh ČSSD na uzákonění pravidel krajského referenda se vrací do sněmovny, která může senátní veto přehlasovat. ČSSD návrh prosazovala s tím, že by jeho přijetí přispělo k většímu ztotožnění lidí s regionem, v němž žijí, také by posílila legitimitu krajské moci a podpořila postavení krajské samosprávy.

Krajská referenda by se podle předlohy mohla konat od roku 2011. Jejich předmětem by nesměl být vznik nebo zrušení krajských orgánů a jejich uspořádání, volba či odvolání hejtmana a dalších krajských představitelů, ukládání pokut a rozpočet kraje nebo krajské vyhlášky. Vlastní konání referenda by zajišťovala krajská samospráva, která by také hradila i náklady spojené s hlasováním.

Podle kritiků zákon nestanoví sankce pro krajská zastupitelstva, pokud by referendum nevyhlásila nebo jeho výsledek nerespektovala. Pokud taková situace nastane nyní u místních plebiscitů, s nimiž zákony počítají, ministerstvo vnitra může obecní zastupitelstvo rozpustit. Zákon neřeší ani situaci, kdy by výsledky krajského a místních referend byly v protikladu, poznamenal místopředseda Senátu Jiří Šneberger (ODS).