Sokol bojuje u Nejvyššího správního soudu za zrušení Dělnické strany

Brno - V Brně se před Nejvyšším správním soudem potkají jeden z nejžádanějších advokátů v zemi a bývalý ministr spravedlnosti Tomáš Sokol a předseda Dělnické strany Tomáš Vandas. Předmětem jednání bude rozpuštění Dělnické strany - strany, která má podle médií své sympatizanty i v řadách krajních neonacistů. Toto téma, které má nadmíru politický význam, není před soudem poprvé. První návrh soudci loni v březnu smetli se stolu kvůli nedostatku důkazů - ministerstvo vnitra tehdy selhalo při argumentaci v návrhu. Tentokrát vláda nenechala nic náhodě a návrh si vzal pod svá křídla sám Tomáš Sokol, který obhajuje například Radovana Krejčíře či Tomáše Pitra. Soudu tak předkládá mnohem rozsáhlejší podklady s desítkami důkazů a rozšířenou argumentací. Navíc podle ČT u soudu budou svědčit i policisté. Druhý návrh bude řešit stejný senát jako v březnu, vedený předsedou Vojtěchem Šimíčkem. Úvodní jednání bude od 13:00 přenášet ČT24 živě.

„Je možné, že senát rozhodne. Stejně tak ale může vyhlášení odročit. Při prvním projednávání návrhu na rozpuštění Dělnické strany bylo jednání odročeno o 14 dní,“ připomíná mluvčí soudu František Emmert.

Loňský úspěch u Nejvyššího správního soudu zvedl extremistům jejich sebevědomí a skupiny hlásající touhu po čistém českém národu o sobě od té doby dávají víc a víc vědět. Nárůst obliby extremistických stran znamenal i vysoký výsledek Dělnické strany v evropských volbách. Dělnická strana tak vůbec poprvé získala více než jedno procento hlasů a poprvé za to dostala od státu zaplaceno – od toho státu, který ji chce zakázat. 

0„Zmínila-li vláda existenci záznamu a podkladu od policie a podnětů a návrhů od jiných subjektů, je třeba konstatovat, že se o ně se soudem nepodělila,“ pokáral tehdy vládu předseda senátu Nejvyššího správního soudu Vojtěch Šimíček.

Nový návrh má více než sto stránek a 91 příloh. „Klíčové bylo to, aby se návrh lišil od toho původního v tom, v čem soud vyslovil nejzásadnější výhrady,“ vysvětlil pro ČT Sokol tak výrazný rozdíl mezi oběma návrhy.

Šéf Dělnické strany Vandas chce před soudem využít všechny podklady od stranických právníků. Vládě podle Vandase znovu chybí argumenty pro rozpuštění strany. Dělnickou stranu přijedou k soudu podpořit její příznivci. „Lze očekávat, že kdo bude mít volno, přijede se podívat. Oficiálně ale nic svolávat nebudeme,“ řekl Vandas. Vyšší účast očekává v den vyhlášení rozhodnutí. Soud na jednání o Dělnické straně nepřipravuje žádná zvláštní bezpečnostní opatření. Pořádek před soudní budovou na Moravském náměstí ohlídá policie. 

1

Vláda: Dělnická strana ohrožuje demokracii

Krajně pravicová Dělnická strana podle vládního návrhu cíleně vyvolává napětí ve společnosti, soustavně uráží menšiny a bezprostředně ohrožuje demokracii. Její rozpuštění je podle vlády nezbytné i přesto, že strana zatím nemá velkou voličskou podporu. Vládní návrh podrobně rozebírá činnost strany, popisuje její akce i kariéry a veřejné projevy jejích členů a představitelů. 

V analýze programu vláda poukazuje na nenávist k Romům, imigrantům a homosexuálům. „Program a projevy představitelů Dělnické strany jsou založeny na soustavném urážení a pomlouvání některých menšinových skupin obyvatel a mají za cíl vytváření negativních pocitů, strachu a nenávisti vůči různým skupinám obyvatelstva,“ stojí v návrhu. Tím podle vlády dochází k ohrožení demokracie v Česku.

Z vládní dokumentace vyplývá, že strana má nyní 670 členů. Někteří z nich byli v minulosti trestáni za rasově motivované útoky a nenávistné slovní projevy. Materiály naznačují, že například šéf rozhodčí komise strany Jiří Petřivalský otiskuje stejné články ve stranických Dělnických listech a na webu Odpor.org, který odborníci připisují neoficiálnímu neonacistickému hnutí Národní odpor. Různí členové a kandidáti Dělnické strany se podle dokumentace účastní neonacistických koncertů a akcí a působí či působili v Národním odporu, Autonomních nacionalistech, Národním korporativismu a dalších ultrapravicových uskupeních.

Vandas: Návrh je snůškou účelových lží

Dělnická strana ve svém vyjádření tvrdí, že návrh na rozpuštění je účelový a nepravdivý a soud by jej měl tudíž zamítnout. Vládě se prý nepodařilo prokázat svá tvrzení o spojitosti strany s neonacisty a nebezpečnosti pro demokracii. „Navrhovatel nedokázal ani jediný důvod, který Nejvyšší správní soud předpokládá pro rozhodnutí o rozpuštění politické strany.“

2

Vandas je přesvědčen, že soud zřejmě odmítne vládní návrh na rozpuštění strany. Návrh ministerstva vnitra je podle něj snůškou účelových lží, která má v „obyčejném ideovém boji“ zlikvidovat opoziční stranu šířící nepohodlné myšlenky a těšící se vzrůstající podpoře občanů. 

„Vláda jedním dechem říká, že je nebezpečí, že by naše podpora v době ekonomické krize a sociálních problémů mohla růst. Z toho je jasně vidět, že se obává pouze politické konkurence a jediným cílem zrušení Dělnické strany je snaha zamezit nárůstu popularity skutečné opozice, která má velkou šanci se v následujících letech dostat do Poslanecké sněmovny,“ myslí si předseda strany. 

„My jsme přesvědčeni, že ti lidé, kteří jsou tam zmiňováni jako čelní neonacisté, kteří mají dokládat to propojení a vazby, jsou v drtivé většině lidé slušní, pracující, studenti vysokoškoláci, nikdy netrestaní,“ řekl Vandas s tím, že Dělnická strana to může doložit. Za směšný argument pak označil údajnou propagaci nacistického vůdce Adolfa Hitlera - jehož jméno začíná prvním a osmým písmenem abecedy - tím, že některé stranické akce se konaly 18. dubna. „Podle takové logiky by muselo být vyřazeno volební číslo 18, protože by podporovalo myšlenky Adolfa Hitlera,“ poznamenal Vandas. Odmítl také, že by členové a příznivci strany ohrožovali „mravnost“.