Rodič, který platí výživné nepravidelně, má pořád navrch

Praha – Výživné na své děti neplatí z různých příčin asi 40 tisíc rodičů. Ke zlepšení má přispět zkrácení doby, po jejímž uplynutí lze dlužníka postihnout, ze šesti na čtyři měsíce. Jenže pro rodiče, který dostává výživné nepravidelně, novinka stejně nic neřeší. Nedosáhnou ani na sociální dávku a k soudu se jejich případ často nedostane.

Jarmila Franková má dvě děti. Problémy s tím, že jí bývalý manžel neplatí výživné, má už sedm let. Dvakrát byl ve vězení a padla i necelá desítka trestních oznámení. Při posledním trestním oznámení ale otec zaplatil nárazově 25 tisíc korun. Pro úřady v tu chvíli povinnost splnil, avšak podle Frankové se tím popírá smysl výživného, které má být pravidelné.

Rodič, kterému ten druhý platí nepravidelně, má největší starosti. Postihnout dlužníka je totiž možné až v případě, že nezaplatí déle než čtyři měsíce v kuse. „Pokud takový rodič například nezaplatí čtyři platby, poté jednu uhradí a následně opět čtyři nezaplatí, tak v tomto případě ještě není ustálená judikatura. V počátku se může stát, že budou soudy rozhodovat rozdílně,“ myslí si mluvčí ministerstva spravedlnosti Jitka Zinke.

Rodič navíc nedosahuje v takové situaci ani na sociální dávku. Aby o ni mohl požádat, je třeba, aby výživné nedostával tři měsíce v kuse. Za neplacení výživného policie obviní každého čtvrtého rodiče. Třetina si nechá domluvit, zbylé dvě třetiny ale končí v soudní síni. „Samotným výkonem trestu odnětí svobody je placení výživného vlastně zabráněno, protože tam práce není, takže se radši přistoupí k té podmínce,“ hovoří o standardní praxi soudce Petr Novák. Jen za prvních devět měsíců loňského roku poslaly soudy za neplacení výživného do vězení 800 lidí. Trest jich ale dostalo skoro sedmkrát víc.