Gross - z neúspěšného premiéra úspěšným byznysmenem

Praha - Právě před pěti lety se rozběhla jedna z největších afér české polistopadové politické scény. Tehdejší premiér Stanislav Gross musel před veřejností objasnit, kde vzal na svůj luxusní byt na pražském Barrandově a zodpovědět otázky kolem podnikání manželky. Stanislav Gross vysvětlování úplně nezvládl a po třech měsících trápení z politiky odešel. Nyní je z něho multimilionář, který s médii nemluví. Na jeho příkladě je tak vidět, že politika může být nejlepší přípravka na soukromé podnikání. 

Gross, který si za své politické kariéry doplnil právnické vzdělání, odešel nejen ze Strakovy akademie, ale i z politiky jako takové. Své místo si našel mezi právníky, ale zapojil se i do byznysu. Pozornost na sebe upoutal například transakcí s akciemi společnosti Moravia Energo, na které podle médií vydělal zhruba 80 milionů korun. Obchodem se zabývala i protikorupční policie, případ ale odložila.

Zázračná transakce proběhla dle Grosse takto: V roce 2007 si půjčil 21 milionů korun a od svého známého koupil 31 procent akcií firmy Moravia Energo. Pak čekal, dle vlastních slov trnul, aby je o pár měsíců později prodal za 110 milionů korun. Čistý zisk: 90 milionů. 

Miroslav Motejlek, vedoucí redakce reportérů Českého rozhlasu

„Absurdnost celé situace nejlíp dokresluje už událost z roku 2005, kdy Stanislav Gross musel skončit jako předseda vlády, protože nebyl schopen prokázat, kde získal milion korun. O dva roky později už dělá obchody, na kterých vydělává kolem sta milionů korun.“

„Stanislav Gross skutečně není považován za byznysmena. Je to postava z politiky, která kasírovala za něco, co vykonala pro někoho v minulosti. Tak je to asi vnímáno v podstatě všemi.“

Gross využil akcie na jméno

V tuto chvíli je potřeba zdůraznit, že expremiér zbohatl díky tzv. akcím na majitele, které vlastní ten, kdo je v tu chvíli fyzicky drží v ruce. Jako korupční instrument se je nyní pokusí zrušit hned dva poslanecké návrhy. Akcie na jméno jsou zakázané ve všech evropských zemích včetně USA, neboť podle ekonoma Tomáše Ježka právě ony umožňují neprůhledné obchodování. 


Geniální spekulant se teď mění v realitního investora. Byt na Floridě, budované rodinné sídlo na kraji Prahy a statek s restaurací na hranici pražské přírodní rezervace. To je účet po aféře, která patří ke třem černým mezníkům polistopadové historie. Grossova aféra se tak řadí k vládním krizím v roce 1997 a 2006 – právě tyto okamžiky znamenaly historicky nejnižší důvěru veřejnosti v politiky. 

Sice už Gross v čele sociální demokracie není, nicméně stále je s rodnou stranou spojován.

Jiří Paroubek: „Co je prospěšné společnosti a lidem a co jen rádoby exkluzivní společnosti zbohatlíků.“ 
Miroslav Kalousek: „Chápu, že pan Paroubek tak chce podporovat pouze bohatství, které vzešlo z poctivé práce, takové, jakého například dosáhl jeho předchůdce pan Gross.“ 

Sami sociální demokraté ale z Grosse dělají jen obyčejného straníka, kterému policie nic neprokázala.

Jiří Paroubek: „Stanislav Gross není funkcionářem této strany.“
Bohuslav Sobotka: „Stanislav Gross je dnes soukromou osobou.“
Milan Urban: „Já nevím nic o tom, že by svůj majetek nabyl protiprávně.“

Stanislav Gross vyrostl ve vysokých patrech české politiky. Špička ČSSD, ministr vnitra a nakonec i premiér. Právě proto je jeho náhlé zbohatnutí po odchodu z politiky problém. Kvůli podezření, že vzniklo právě jen díky politice jako takové. „Tam je problém ten, jak on k těm penězům vlastně přišel a přichází. Jestli to právě nejsou dozvuky éry, kdy zastával vysokou státní funkci premiéra nebo ministra vnitra,“ komentuje situaci novinář Jaroslav Kmenta.

Sám Gross dnes už rozhovory neposkytuje. Poslední slova ke svému životu osobně před kamerou pronesl na začátku roku 2007. O Grossově náhlém zbohatnutí se veřejnost dozvěděla až o pár měsíců později, a tak tehdy ještě nemohla plně chápat význam jeho slov: „Když se na to dívám s odstupem, tak mám pocit, že ten život teď je bohatší, než ten, kdy byl v politice.“ (Stanislav Gross, 16. února 2007).